Na ježka stříhaný lán, teď hostí nervózní laň
Běžím kolem polní cestou, padá zralé jablko
U stromu jabloně, sehnu se, seberu, a sršáň
Pro nádhernou, ďábla voják, mě nutí trhat je
Zvíře se strachy přidá, jakkoliv sršeň chrastí
Chroupám, kus podám v levé ruce, chvěji se
Dávám letci, pravá, přímo divě Salvatora Dali
Shýbám se, ona čeká, zbásním tipy od Boha
Společně jíme, a až se spojíme, tak biosféra
Ta za to může, madlo studny, odraz u vody
Obelisk, blýská se, běžím zavřít naše okna
Spolu klušeme, přátelé renezance
Domů míří každý jinam
Balada v zádech
Nedávno, namísto laně, potuloval se mezi domky vedlejší vesnice malý divoký vepřík, byl ještě mládě, pruhovaný, zřejmě také trochu nervózní, abychom mohli pokračovat v cestě, řidič na něj musel zatroubit, zahlédla jsem ho z okénka autobusu po cestě domů... ale to jsem odbočila, hezká báseň, pane Bukovecký, díky za ni.
OdpovědětVymazatPěkný den :-)
Byla to předzvěst Itálie, Fellini a jeho Sladký život. Běžel jsem Moravou až do Říma.
OdpovědětVymazatJinak si rozumíme. Hezká noticka. Jsme na jedné vlně.
M.B.