Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 13. července 2019

Lázně


Vyzvedl jsem kupón a alou, na proceduru
Kujon Charlie Chaplin mi líská šedou kůru
I Omar Sharif s divami, brej den, madame
Evoluce a krásně tlustá šibalská recepční
Brej den, tudy k šatně, společná s blondy
Drzá, jdu dál, je tam vál, na něj mě povalí
Masér tahá za svaly, brnká o mně ptáčka
Přečkám, přehazují si mne z vany do vany
Bazén, vířivý na plné pecky, horké solisko
Sprcha a zvědavě se hrnu do spol šatiska
Plenta ručníku spadne, cíp se chytí madla
Vedle jedlá žena, trčí ji na prsou knoflíčky
Můžu si sáhnout, ptám se, foukanou kývá
Já také, říká, ukáže bílé ruce, jsou labůžo
Padá chvíle, neony rozsvítí satén kalhotek 
Mlčíme, jde jak art deco síní biografu, pak
Otáčivé dveře točí východ, odráží instinkt
Jdu oblečený, filutka v recepci se směje
Rozleje mléko po hrudníku, jo jo
Chlapec by chtěl ženskou
Aby svolila a bylo jójo
Můj trik zítra vyjde
Teď na minutu
Asi

středa 3. července 2019

Pod kaštany

Jdu pro pivo a Bůh Izraele kouká za co utrácím
Já věštím, že éterické turistky budou okradeny
A byly, navíc foukal vítr, dar odpadkovému koši
Od paniček, psí hovna, dušené v igelitu, z noci 
Kdy lilo, odéru a žáru dne nejde kam utéci, děs
Pes, jdeme zapít pod stromy, terasa, dole řeka
Místo nám uvolnil Bůh teoretického světa, hlas
Může se mluvit o kultuře, pozorovat, jdou ženy
Nejkrásnější křivky, volné šaty, nové generace
Jsou a jeví se, chvíli, smyslová abstrakce
Na vodě se objeví parník a zvítězí
Pohyb plodí co je zapomenuto
Bytí a převrácený svět


sobota 8. června 2019

Antikvariát

Šel jsem si koupit knihu, Muž bez vlastností
Naletit náplast na mé vědění a nevědomosti
Na parkur krámu klepe kopyty chromá klisna 
Vtlačí rám na kolech, dveře Sámo nezavře je 
Uhýbám jí, koupí Dvacet čtyŕi hodin Le Mans
Platím svou bichli, musím ji pomoci z antikvy
Tlačím rameno do dveří, smáznu roje holubů
Hitchcock, žena hrne v rámu železa vír hejna
Pomalu z lajntuchu hází zrna obilí, sletí za ní
Vlajka křídel, famózní obraz na kostkách žuly
Lid  na stanici busu na ni vrčí jak na husu
Jde šedý mor, žena na něj hází zlost
Muž couvne a shodí prost strachu 
Fest minulost, její zlatý věk
Přiženou se mraky
Sbírají peří
Tak

Když

Radní opravil most a dal zbořit holubům latrýnu
Stavař mu zpatlal koridor, těžko lezu z tramvaje
Anděl smějící se pošťačky mi přeje a razí platbu 
Copak smutníte pane, kde jsou koláče holubům

Dítě, jdeme na kafe, musíte mi říci co se tu stalo
Coby, zajdem spolu do Zverexu, koupíme proso
Odpoledne, jde v dlouhé sukni jak rančera žena
Kam ten spěch?, tam kde neduní sbíječky práce

Nebyla to láce, sáhla do kapes a rozhodila zrno
Letí vějíř ptáků, směje se, jde pod silniční most 
Ovládá sféru, zvedá hore ty perutě, je král hejna
Zdá se, že plápolá jak prádlo s kolíčky na šňůře

Tančí, z kapes sukně létí posledí zbytek energie
Zpomalí, vlnovka plave a potichu zabalí její nohy 
Vidím, až bude stará žena, ptáci ji koupí gondolu

A vzducholoď ji vezme sebou do nebe
To jsem ji neříkal, andělu
Jak ťape k ní soul


pátek 24. května 2019

Minové pole



Mám to kousek, stačí jen projít digitální smrad
Jít do lázní, pobýt v sauně, exdoupě komanče
Stéci do intimity, kde dřevo ovoní březový sos
Pořád osamělý, bos svrhnu džber ledové vody
Beru plavky, capky Vietnamky, jdu, slzí dlažba
Sám na bazén, správce vykouk', mačká vířivku
Kraul, jsem tam, kde jsem chtěl, visím se stíny
A když mám co chci, vyjde v intimissimi vamp
Leknu se, je to Kim Kardaschian, otiskem paty
Montuje na dlaždicích minové pole, jdu do něj
Rozbít rozbušky, jako kluk lízám střelný prach
Zastavte čas!, volám plavčíka, Kím, ječím jako
Eminem, Kím na zemi klečím, jsem kujón, mina
Pole je fuč, děva se svlékla, hrkla světla, mrkla
Ona bosá sklouzla, spustila dračí slzy, omdlel
Plavčík, než omdlím já, je už v plaké Kleopatry
Nevím proč, informace budí celebritální moc 
Stojím v pomyslné frontě a rapuji, dej mi
Utrhnu třešni, duo Ti pověsím na uši 
Asi se sluší a patří, jdu pro presso
Vracím se zpátky do prázdna
Správce pije její kafe
Za co?

středa 8. května 2019

Fast food

Na nádraží, kde se vše prodraží, kupuji šejk
Za zády nechám bágly, šerif s ženou shlídá
Dost drahý, melu, hoch za pultem, nemusej
Tak co, Já, jo beru a kafe, něco mu pod nos
Blafe, hodím rybí oči, vypustím třetí oko, joj
Za mnou, Černý Čeče, barva černozlatěbílá
Hezký velký boty Najký, otáčím chvíli, vedle
Jdi si, Jés, bělí zubáč, obsluha, už dva hoši
Pomalu, nuda boys?, neé, myslím že obírají
Lidi, reprák, dej si burgr, cák tu asi čarujete
Zvuk doplyne, ták pane, výhra, jste zadáčo
Tak jo herci, černou horu svalů odhrnuji, ou
Ať ženu nepoleji, Mohamed Ali zdrhá, copak
Zmizí obsluha, žena šejk srká, kafe je horké
Znovu ta pára melodie džůboxu, dej jsi!
Černý tu není, nesu tác do boxu
Kouknu, kluci jsou sjetí
Vpraví se do objetí
A guma práce?
Vejce

pátek 3. května 2019

ORL

Když mainstrem tští, že prší písek z pouště
Neslyším, holím se břitvou, pěna tři v jedno
Stříhám si Azijským strojkem, vlasy a fleret
Beru si kalhoty Toro a venku utáhnu pásek
Čeká autobus, hučí mi kebulí, má to marný
Jdu pěšky, halucinace, šílím, na tabuli nebe
Žerou letadla kyslík, mám je mám je v hlavě
Kartotéka, lapám po vzduchu, mdlo a odér
Bič bitch jedna důra, odezírám, bere druhá
Hledám kněze, posílá mi pohled, sedám si
Vedle necudně ztepilá, je zdravotní sestra
Skoukám její oholené nohy, rentgen z ruky
Čekám až otevře její knihu, propadám iluzi
Budí mne syn, dá infuzi, otevře okno, nikdo
Vedle jen chodba s frontou u zápisu, ouzko
Nevím kde jsem, kolik je hodin, motám cíle
Stroj je v uchu, doktor dal direkt a odepsal
Podal ruku mašinerie, dostal jsem záchvat
Svlékl se u audia, myslel si že mi dají srdce
Prudce se ohradili a hluchého vyhodili ven
Ježto tam bylo mé první dítě a zachránilo
U popelnic leželi lvi a řvali cancy
Vůbec jsem je neslyšel
Ani vzkaz pošťáka 
Džez