Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 5. listopadu 2022

Rozlil jsem kafe

A utřel na stole čmouhy, začaroval touhu, á dál
Tak moc jsem chtěl vidět u toho Tebe, duo nebe
Ó ho, už je to dávno, Španělko z Moravy, čekám
Noční vlak, budeme v objetí a tramvaj pod okny
Hejbne barákem a postelí, to máme v historii, nó
Mám nápad, pojedem tam spolu a berem hrábě
Bacha, hrabem lásku do homole, dívej, takhlenc
EJ hej, tričko sundej, zaber, u toho povídej, a tož
Ty i já, otevřem okno, skočí k nám ťapka hvězdy
Jdem do sebe, náš vesmír, zvíře Šaliny dost vrže
Všechno se hejbe, vrací se a vrací, krátké sukně
Zahodí se podprsenky, jinak budou vonět ženy
Jen pod okny chodí lež digitálních vojáků
Budou vařit mince a papírové peníze
Krásko, i když je Bůh s námi
Je tu back to black
Pospíchej

2 komentáře:

  1. Vážený pane Bukovecký, obě dvě Vaše poslední básně jsou výtečné...

    Nemohu nereagovat, ťapkání hvězdy... krásné a milé, budu si pamatovat! :-)

    Přeji pěkný den.
    Hel.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Nějak se to ve mně míchá svobodně. Doufám, že to bude ještě lepší! Hezký den, Hel, a opatrujte se!
      M.B.

      Vymazat