Nejdříve jdu na hřbitov, zalít konví kytky
Tetované nebe nemá normální čáru letu
To eugeniků jedy malují nad vesnicí Jety
Perlustruje je AI, protože by to nezvládli
Plivnu a v toku moči vidím co se asi blíží
Mrzáček Áda mi tlačí úd oslovi do tlamy
Ne, jsem pro kombajny, skosíme pšenici
Voní, v kukuřici útočí ovádi jak za Krista
Běžím, Darwin a prášek osinky obtěžují
Boty šlapou do mouky z hlíny, není déšť
Letí dravci, možná má orlice, počkám si
Stojím u potoka, svítí bílý můstek tchýně
Švunk křídel bere sen, pták dere slípku
Ten její pozdrav, jsem jako dítě, pláču
Vrátila se mi kráska, ukázala kořist
Ozval se hrom, možná zaprší
Už letí, zas bude rande
I dary matky Země
Autor Milan Bukovecký

pátek 22. července 2022
Poušť
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Dobrý den, vážený pane Bukovecký,
OdpovědětVymazatVaše báseň je výtečná, je v ní hodně z Vaší energie, obsahuje prostor a barvy! Moc pěkné.
Srdečně zdravím,
Hel.
Díky za pozornost a pochvalu. Poslední dobou jsou texty pro mne malá drama. Opatrujte se a pište! M.B.
OdpovědětVymazat