Den pátý, už vím, davoelitární banda koupila davu
Lék proti koronaviru, a odnož ho zašila do lednice
Pak po půl roce lék ukázala, jdu pro něj po pěšině
Jen pro infekční, všude kolem kmitá soubor bílých
Igelitových vojáků v šustivém atombordelu, makec
Že i Icík Antony Mrňka, Wuháňská netopýří jeskyň
Se vetře do kapsy mé šedé košile, čmuchá a čeká
Zvrhle se závistí, jak dopadne mix, Trampovy slzy
Crčí skrz krvavou kanylu do mé paže, mladej pane
Říká vtipně zdravotnický bratr, Čramp byl za války
Po třech dnech fit, budete taky, Fauči vysere voko
Tak jo, dám blues, james session a sny o době
Selekce a sobě
Lásce
Autor Milan Bukovecký
středa 3. listopadu 2021
Válka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Díky! Tak jsem Covid dostal! Nejdříve žena, pak já. Něco tak nervózního, pomateného a drsného jsem nezažil. Před 30 lety to bylo něco podobného. Legionářská nemoc. Byla to rána na solar plexus. Byl jsem plný drog, v rukou neumětelů. Zachránila mne žena. Několikrát denně mne převlékala. Muži kolem mne umírali, volali Boha, maminku a masturbovali. Na Covid jsem byl připraven. Drsné protivirové prášky a štěstí v podobě infuzního léku, který žena obstarala. Za šílené ponížení nemohla. Teď jsem v rekonvalescenci a na prášky se chodím do sekretáře dívat, sehnal mi je Targus! Chce se mi brečet ale brečím málo! Hezký den, Hel, pokusím se něco později poslat. Bude to z Cukrové zdi. Cca 20 stránek z časů Stejskal.
OdpovědětVymazatMilan Bukovecký
Dobrý den, pane Bukovecký,
Vymazatpríma, z nejhoršího jste venku! Napadlo mě z textu básně, že se něco děje. Já se Covidu zřejmě zatím stále vyhýbám, vlastně už to budou brzy 2 roky, co ho tu máme, a je mi tedy divné, nevěřím, že bych byla tak odolná, ale fakt zatím nic, nebo o tom nevím. A to jsou autobusy, tramvaje i metro narvané k prasknutí, taky v práci je dost exponované místo, sjíždějí se u nás lidé pomalu z celé republiky! Tož jsem si řekla, že už mi to štěstí dlouho vydržet nemusí a včera jsem si byla nechat píchnout první vakcínu. Jako dítě jsem byla astmatik a několikrát jsem prodělala zápaly plic, tedy jsem přece jenom usoudila, že je možná lepší zvýšit si naději na mírnější průběh, než to zažít naplno, ale to se ještě uvidí. Mám zprávy o Covidu velmi různorodé, od mírného průběhu až po takové, které bych poznat nechtěla, ať již s dýchacími nebo vegetativními projevy, pokaždé s vysokými teplotami.
Jsem ráda, že to máte za sebou a jste opět zpátky i se svým básnickým umem! Děkuji, pane Bukovecký, mějte se již jen co nejlépe, a pište a posílejte. Těším se :-)
Hel.