Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

středa 15. září 2021

Houpej mě hvězdo

Až na Měsíc, já se obával, že už mě opustíš
Oknem na mém nebi, kde pořád tráva roste
Prosté jak chleba s máslem, slzou posolený
Šlapeš bejby jak rozžhavené piliňáky, sněhy
Peřiny od Tvého hlasu roztají, pak není silou
Abych Ti neodolal, houpám se na Tvé kráse
Zákazuji komusi dotýkat se, nebude spasen
Jíme spolu sen, dostali jsme se z koše chyby
Na stůl dáme mísu, olivy, sýr, slunečnici léta
Chybí, barvy podzimu se snaží, vezmeš šálu
Jako vždy ji budeš vláčet po zemi a koleje
Vlaku Tě pozdraví, halali hej, neváhej
Na druhé straně čekám na Tebe
Ještě zima nikoho nezazábla
Vidím šaty s prutem těla
Tvůj šarm v okamžiku
Jestli Tě svlékne
Švunk vlaku
Nebo já

1 komentář:

  1. Krásná romantika, vážený pane Bukovecký, nepostrádá nic z Vaší originality, přitom je jemná, vznášenlivá... jsem nadšená, moc se mi báseň líbí!

    Děkuji za hezkou chvíli.
    Hel.

    OdpovědětVymazat