Napadá mě, když jsem šel po salónních schodech
Na drajf skrz pěnu nití a viděl lajnu zdi i táfle hrobů
Tak v bazénu i sauně tupých lopat, lze prožít a užít
Sen na tabuli, přichází žena, u které mám já, srdce
Jsem nahý, hluchý, bolí achillovka, nademnou kopí
Pyramidy Komanče, a pocit, gnostický ex, se drolí
Vidím dvakrát, chce se mi omdlít, biologické už jde
Hlava hází vlasy, ovlivňuje osazená tvary, moc moci
Možná ji za srdce předá, vrzne skříň, beru uniformu
Jseš Křižák, pochvaluje si femme fatal, zblbne, neví
Co je napalm, ačkoliv myslím, ona mnou mlátí o zem
Na nebi řádí v dešti hologramy, jejich ampliony hlásí
Stojíš v poušti, papouškovat je budou mediální idioti
Jsem chlap, ne android, ne jejich elektrický plot
Jsi žena, ne Gynoid, oba nás dusí psí epocha
Dupe pěchota konce časů, jdu do postele
Zvu Boha, Mámu, Tátu, děti, Tebe
Namazal jsem pád na chleba
Podávám
Díky!
OdpovědětVymazatO Velikonocích slavím 1 rok od ohluchnutí. Za tu dobu jsem napsal faction fiction love story Sbohem Art Deco, je z doby temna 1938-48, zatím ho nemohu poslat, jsem pod kuratelou smlouvy. Jinak se snažím ozdravět a průběžně posílat sem k Vám básně! Jsou tak jiné, než byly jinak jiné v minulých letech, snad je to tím, že jsme na konci časů, či co, přesto není potřeba se bát. Přeji hezké dny falešného jara.M.B.
Dobrý den, pane Bukovecký,
OdpovědětVymazatto je mi velmi líto, pokud neslyšíte. Určitě je to omezující jak v běžném životě, tak rovněž si neumím představit, že bych neslyšela hudbu. Je skvělé, že jste se nenechal zlomit a píšete, na další Vaše texty se těším! :-)
Hezké dny, a děkuji.
Hel.