Ve frontě u kartotéky

Úplnou nervózou čekárny dupe Vagabundy

Žena s fialovým přelivem obléklá do tundry

V ten okamžik, jde čas než spadnu na hubu 

Čumí singl sedák, sednu na něj, Fio shlédnu

Padám do její smyčky, a než v ní omdlím, ou

Ví, Fiala, konečná, volá doktor, má ji v rukou 

Já zvukové halucinace, kolem pacouši, lapu

Poslední kyslík, hadry lepím na mucholapku

Vidím pyšnit se matku na vrcholu Belgredky 

Její letní šaty z výlohy od Brouka Babky

Letím, kam nikdy nedoletím, jde domů

Navigují žulové kostky až ke kostelu

Brnknu o Antonínovy věžičky

Lavíruji, spadnu na špičky

Sestra lvice rudě volá

Kde je ten hluchoň

Škoda tak hezky

Bylo