Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 8. června 2019

Když

Radní opravil most a dal zbořit holubům latrýnu
Stavař mu zpatlal koridor, těžko lezu z tramvaje
Anděl smějící se pošťačky mi přeje a razí platbu 
Copak smutníte pane, kde jsou koláče holubům

Dítě, jdeme na kafe, musíte mi říci co se tu stalo
Coby, zajdem spolu do Zverexu, koupíme proso
Odpoledne, jde v dlouhé sukni jak rančera žena
Kam ten spěch?, tam kde neduní sbíječky práce

Nebyla to láce, sáhla do kapes a rozhodila zrno
Letí vějíř ptáků, směje se, jde pod silniční most 
Ovládá sféru, zvedá hore ty perutě, je král hejna
Zdá se, že plápolá jak prádlo s kolíčky na šňůře

Tančí, z kapes sukně létí posledí zbytek energie
Zpomalí, vlnovka plave a potichu zabalí její nohy 
Vidím, až bude stará žena, ptáci ji koupí gondolu

A vzducholoď ji vezme sebou do nebe
To jsem ji neříkal, andělu
Jak ťape k ní soul


2 komentáře:

  1. Moc hezká báseň, neboť velmi obrazná a silně emotivní. Líbí se mi, pane Bukovecký, děkuji, že mohu číst...

    Hezký den, a těším se na další Vaše texty!

    Hel.

    OdpovědětVymazat
  2. Měl jsem tam tolik chyb, že to muselo zmizet! Jinak k básni! Rádi chodím na poštu mimo náš obvod. Jsou tam přátelštějští než u Anděla. Zčistajasna, když chci koupit rohlíky, nebo makový koláč, koukám, holubi zmizeli. Hned šla stížnost pošťačce a takhle to dopadlo. Hezký den, Hoste, hezké léto!
    M.B.

    OdpovědětVymazat