V krematoriu mne hacknul pouliční hacker
K mému udivení v nemocničním bazénu si
Též hackla pop gymnastka šířivím díváním
Dost plavu, zajatec lepidla technogenního
Světa, no nic, osůbka vysekla na kachličky
Provaz a oněmělý hledím na ten její vzkaz
Vzrušení třeba vidět, tep topografie rejnoka
Lámu magnet, otáčka, co hacker z hřbitova
Co na to technosféra, zkouším bankomat
Robot na peníze, za ně lížu zmrzlinu
Mám pech, nedostal se na čip
Biorobote bude líp
Mám vzkaz
A dollar
Hel, byl to pouliční hacker, ještéže jsem neměl zapnuté bluetooth, gangster v zrcadlovkách mně něčím ojížděl platební kartu a očipovanou občanku, tak mi to drnělo v peněžence a znejistělo, pátral jsem a rozhlížel se, Hel, je to svatá pravda, kradou a nic s tím nenaděláte, opatrujte se, venku vždy čeká nejen dobro, i zkažený svět!
OdpovědětVymazatDíky, také jsem juknul na tu Vaší básnickou cestu, je dost snivá a milá, teď už se jen těším, až se posunete s vějířem autentičnosti, na vrchol!
Hezký den!
Milan Bukovecký
Děkuji Vám, vážený pane Bukovecký, mnohokrát děkuji.
VymazatNepíšu, učím se matematiku, je nádherná, precizní, jeví se mi téměř dokonalá, a bezesporu ukrývají se v ní způsoby myšlení a moudrost věků. Ale jsem jen na samém počátku. Je možná zvláštní, nacházím v ní pomyslný pevný bod, oporu, po které jsem vždycky toužila a která mně tolik chybí u lidí...
Ještě jednou, moc děkuji za Vaši podporu, k psaní se určitě vrátím, ale nevím, kdy. O to víc se těším na Vaše další básnické skvosty, vážený pane Bukovecký.
Hel.