I když jsem měl na nohách boty kecky
A v kufru všecky knihy, prý avanturistů
Špatný jsem pro vážného a Boha růstu
Přesto chci, ještě něco jiného jim udat
Nedá se zvážit, není nic vidět, zabrblou
Děláci, chcou si nechat mý auto hezký
Slintají, svezou v něm, mou Osamělost
Dá za ni Kasírtaška, sto jedenáct kaček
Drží se za moudí, kolíbá se ptáček, hej
Pane, vem si to auto, stačí asi Osamělá
Její emoce leží na váze, list fíku Rujány
Za rohem je kavárna, mají tam polívku
A v džůboxu desky štěstí
Most na náměstí
Růže
Měli jsme povinný úklid hromadné garáže. Nejméně 15 let mi v plechové skříni ležely haldy zbytečných učebnic o inkluzi. Hasiči mě nutili je odstranit. Jsou tu po minulém majiteli, oponuji. Tak jo, odvezu je do sběru, podléhám. Když jsem je nosil na váhu, pomáhali mi děláci, najednou jsem uviděl na nebi fotku nahé paní Merkel na Rujáně, jak mi hrozí. Nebál jsem se jí ani pederastů, nosil a nosil všechny ty omyly do sběru!
OdpovědětVymazatHezký den!