Máme kakáčky, máme kakáčky
Smějí se kudrnaté hlavy černochů
Máme kakáčky, máme kakáčky
My huby nařvaný, germánský, ha ha Svejk
A všichni nacpaní v kontejneru kalhot
Zvrací na Češky přežehlené frantíky
Máme kakáčky, máme kakáčky
Ale myč nesmí koukat, myč musí makat
Kolem něho chodí básníkovy prosby
A lákají do komůrky prince
„Hele, básníku, tady někde veprostřed,
umejvaj vokna dva katolický faráří?“
Jak to poznala babera, že píšu a zle ji říkám:
„Ale babi, co by tady dělali a faráři?“
Jízlivý prazvláštní smutek mě napaď
„Nevím, paní, zeptejte se dole u Vašatů!“
„Papež by měl mejt a ne pražskej farář!“
„Poslouchej mladej, teď Ti pustím muziku?“
„Asi nějakej Rusák, nejspíš Čajkovskij z tranďáku?“
„Jak můžeš bejt básník a neznáš B-moll?“
„Taky nejsem básník, protože mám děti,
jednu ženu a nemám bejt chudej dělník!“
Přitočil se kolega s čísi fiflenou a novým aparátkem,
úplně novoučkou stěrkou
Mistroval, jako že mám blbé mycí párátko
„Tudle, dívej!“ ukazoval německý teleskop
Co mi má co vykládat, zmetek klikoliz
Ať si táhne, ať jde se svou megerou někam
„Dívej!“ sám sobě si k tomu hekám!
A stírám na skle krámu překrásné české žíně
Odráží se v něm načinčané, nejsou pro kluky co hákují
Ti mají svá kolbiště v hospodách čtvrté třídy
Krásné české holky na kraji chodníku porcují gastarbaitři
Jen prostředkem ulice chodí hodné holky
S platem dvanáct set, dělnice a úřednice
V přepraných blůzách, naše manželky
A těsně, za mým zadkem, lelkují lektorky lásky
Podvyživené dietou, hladové peněz a s pasáky
Idylka Ladových kreseb, Kalamajka mik mik mik
Kupte kurvu za pětník
Dost! Systém hrozí, ještěže tak
Nalož se a jeď, když se ti tu nelíbí
Ne, nikam se nejede, mám místo doma
Jezdit elektrikou s chlapy a ženskými
Aby mi některé z nich rty zalehly čas
Myč nesmí meditovat, myč musí makat
Stěrka sjíždí špínu jak víčka očí slzy
Copak asi dělá syn, čumáček malý
„Pokaždé, jako bych miloval jinou ženu!“
Říkám manželce a ona „Nestydo!“
Asi každý má své spolehlivé sedlo
Ověsí ho zlatem a krajkami
„Tak babi, faráři nikde, jedu do Anglie, končíme!
Touha cestovat lže z nedostatku kakáčků
„Pane básníku, i já tady končím, jdu jinam.“
„Moment, babi, pomažeme spolu, doprovodím Vás.“
Jen co si rozškatulkuji své výdělky
Své imaginární milenky a manželku
Své pasáky zlatokopy
Své kamarády dělníky
Své malíře impresionisty
Svůj alkohol, cigarety a pohlaví
Slova, slova, jenom slova
Škatulkuj raději opery a dramata
Rozum a politické šarády
Rakety a atomové bomby
Moselské a rozštípané cáry světa
Peníze podložené hanbou práce
Poezii, akustický chrám svědomí
Šťastnou cestu, babi!
40 let stará báseň. Byl to rok, co jsem obdržel nékolik cen, 2, a nikdy glejt nebdržel, ani peníze, ale na vysvětlení si mne pozvali, to jo, a strašili, přišel i kyklop s rozepnutým poklopcem a ptal se kravaťáků, nepřipoutáme si k topení, chlapi? Jó, ty kucí v obleku se styděli, to jo! A to mytí oken?, tak to je také pravda, brigáda, holt, někdo je musel mýt, aby se sklo lesklo a řeči a Slunce se odrážely. M.B.
OdpovědětVymazat