Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 12. listopadu 2022

Kassiopeia

Kráse nohaté Suchozemky hrozí pán Geo-oceán
Poslal lidojedy, ať přestane o něm zpívat a tančit
Hula Hop, nebo to energetické kyvadlo Vyšehrad
Zbourá, nepoteče tam k němu ani maštěná roura
Zavře restaurace, nebude nic, ani auťák zeleniny
Jestli se roztočená Libuše vzepře, přidá Elemeny
Jejich koncentrovaný strach z legionářů Masaryk
Beneš, budou po nich chtít spálit dekrety a knihy
K tomu ještě rudý Říjen u krvavého Měsíce, vjevy
Opráší Boeing a spletou se v mlze, zas netrefí se
Ne buch jak u Letzely, baf, dnes je říjen listopadu
Ještě ke všemu dobývají bránu hradu pro trencle
Ivani z Petrohradu, jakoby nebyla dutá zeměkoule
A nemohli si nedodělaní kovbojci, vybrat jinou věc
Ani burlaci sem nemusí táhnout proti proudu
Repin to věděl i Kennedy a dědi vševědi
Vědí, Kassiopeia je zlatá žíla
Bůh s námi

Karaoke

Vzal jsem do ruky mikrofon, ohlédl se, za mnou
Křoví, dvě černé ženy, bělouš a tamtamy mamu
Ejá křičí, já jako padám z višně, možná je příště
Energie žen trhá do kabely na břiše, vlnu v cáry
Beru je do báglu, kapou estrogeny, pravda ryje
Na totem v koruně džezu, že ho ve snu skryje
Chci mu říci, saxofone, vezu Vuvuzelu, zatím

Nejsme jen ony, ječí černé Lely
Sním s nimi a vůní levanduly
Poezii blues a vířivé akordy
Brnkne trsátko o šanzony
Kulí oči na černé balony
Křoví vyje, je tvůj den
Jsi divnej pen a bílej

Vzdávám se, mikrák dám moderně
Hula hu, budím vše, vaří snídaně
Zaliju kafe trochou mléka
Med ze lžičky stéká
Ječí černé včelky
Až dozní džez
Míchám

sobota 5. listopadu 2022

Rozlil jsem kafe

A utřel na stole čmouhy, začaroval touhu, á dál
Tak moc jsem chtěl vidět u toho Tebe, duo nebe
Ó ho, už je to dávno, Španělko z Moravy, čekám
Noční vlak, budeme v objetí a tramvaj pod okny
Hejbne barákem a postelí, to máme v historii, nó
Mám nápad, pojedem tam spolu a berem hrábě
Bacha, hrabem lásku do homole, dívej, takhlenc
EJ hej, tričko sundej, zaber, u toho povídej, a tož
Ty i já, otevřem okno, skočí k nám ťapka hvězdy
Jdem do sebe, náš vesmír, zvíře Šaliny dost vrže
Všechno se hejbe, vrací se a vrací, krátké sukně
Zahodí se podprsenky, jinak budou vonět ženy
Jen pod okny chodí lež digitálních vojáků
Budou vařit mince a papírové peníze
Krásko, i když je Bůh s námi
Je tu back to black
Pospíchej

Zadní vchod

Letadla počmáraly nebe gelem Green dealu
Do popelnice zmačkám blivajs jeho reklamy
Na cestě k garáži jde dělák, vidí mne a blije
Přesně na asfalt, podívá se křivě a schválně
Křísne cígáro, myslí že se podělí, nebo porve
Jeho otevřená frustrace mi nabízí denaturák
Odmítám žluté flašky, do šluku vtáhne retko
Aby pak jako pako čuměl na flusku v asfaltu
Hnu se, obejdu Obejdu, dříví jeho rituálu hoří
Ochrním, po cestě jdou krásné ženy, dar víly
Zhoupnou obzor, klepou štekry, mámí blaho
Jde z nich teplo, chlap zněžněl, narovnal se
Pomalu jsem doma, vyndám klíče, čekám
On čumí, vejde tam moje žena a dcera
Zavírám

čtvrtek 6. října 2022

Černý kocour

Jeptiška a funebrácké auto,
potkám je ve shodě
Lekám se, třikrát si odplivnu,
chci zamést smůlu
Venku trajdí veverka,
klouže po ježku z kaštanu
Nadělil ji vítr, a zbylý čas,
vodu svalí na člověka
Pojem štěstí neslyší,
ďábel sobě hnije u melodie
Hologramy vidí Europyje,
jak na mince sebe ryje
Dav zdrancuje krámy,
jestlipak budou jatka taky
Abych mohl sebrat saky paky,
čekám konec času
Bílá smrt s injekcí,
blbí Němci drží tomu patenty
Bezmozci stojí s knihou,
která je naučila hovno
Čechy krásné, Čechy mé!

sobota 17. září 2022

Igea Marina

Hledal jsem sny L’ Italia é bella a dával pozor na digitál
Na trhu se bál zlodějů, s nimi se rval a nebyl to jen úlet
Nedalo se klanět palácům krvavých rodin vládců světa
Vzpomněl jsem na tátu Masaryka, jak jejich svět ponížil
A šel hledat Štěstí Felliniho,Templáře a okované kostely
Našel park Frederico a dál jen neofašismus zeměkoule
Za to mne skenlo aero, vrtulník změřil teplotu v čáře lži
Zas na nebi v páru rozprášily pět Gé a Wuhanské viry
Fuj, začal jsem počítat všechny jejich kreatury
Nezapomněl na sraby Západu i z Prahy
Hledal jsem krásné sny
A nenašel

neděle 31. července 2022

Úžeh

Běžím po okraji pokoseného pole a u remízky
Stáhnu tričko, ocucám mirabelky a než zajdu
Na Mars, plivu pecky, sní tu srnky, králík, zajíc
Prasátka, pálí mě kraťasy Urban Tactical, ráz
Dva, pole vibruje, voní petrolej, někde hluboko
Je ho pěkná louže, klouže let slámky, jak moc
Se opírá o gravitaci, i já letím daleko, co Gaia
A má antigravitace, červený Mars jako Kreml
Přistávám, jsou to jenom Němci, kolonie hailu
Hledám kde je žido-slovanská empatie, není
Nuže, jen anglo-saská křupanina a Jenkýs
Mají v nabídce telecí kecy, rychle zpátky
Na pole, kde to vše vždycky začalo
Teď zdegenerovalo, ohlédnu se
Svítí terraformace Marsu
V něm vězení, sláva
Pro psychopaty
Džéz!