První třešně

 

Strom v trávě u potoka a právě, rozvědčík špaček

Kujón tu zanechal pár značek, vše pro hlad hejna

Lezu na třešeň, jsem tu dřív než ptáček, směju se

Bliští se cédéčka, trhám si, jím dužinu okolo pecky

Sladké jsou jak rudé rty ženy, lampióny se štěstím

Sny skáčou nahoru k nebi, vše nesou, i slast touhy

Beru z košíku, je plný, Slunce do týlu vpálí značku

Nebe valí magnety, kohout kykyryká, krůta vzlyká

Opatrně, žebř, vibrace, dvakrát se vidím v potoce

Přiletěla Orlice, probrat sousedovy slepice, žasnu

Zas ukáže umělkyně jak trhá peří, mávla do dveří

Rychle foťák, nejdříve se propadla do vzduchu

Pak se vznese a ještě jednou se povznese

Na orbitu hážu po ní jedlé třešně

Žádná fotka, zdalipak příště

Slunovrat a kráska

Jadran na Letné

19.05
Železná tlama otroka Velkého Bratra v parkingu
Je letní čas, tiskne se lístek, kouká se do Slunce
Posílá radioaktivně magnetické kroužky, pohoda
Louda, že?, žena šílí, čekám, kráčí Fučík a kniha
Podáva překlad Bábela, Rudá jízda, jiné povídky
Moudře mi nechá koukat židovkám i do výstřihu

19.15
Africké WéCé, tok moči hledá pravdu mé pravdy
Čeká mne válečný stan a šiky epes dobrovolnic
Dát vše Červenému Kříži, přiznávám se éterická
Co ta špejle?, neboj se, špitla, pojď na židli taťko
WOW anglosasko, kolik vážíš dítě, fóty fajf a Ty?

19.29
EsEmÉs, eMBé je negativní, jde na hru, JanaLet
Nažehlená četa fóty fajf obklopí hlediště, WOW
Očkovaná legitime mává Covid pasem, i Slunce

19.35
Abych se smál, pustí komunál na forbínu frašku
Štěk prostý, sprostý, v druhé půlce 2+2 tleskám
Konzumuji konzum, Slunce zalezlo, vezmu svetr
Ovcím chvíli stíním, jsem beran, hnu krásou čety
Záchranářky jsou ve válce, diváci nevědí, ani já

22.30
Na parkovišti, fronta k zaplacení, jsem poslední
Místní Velký Bratr spí v ohmatané krabici robota
Zoufalá šňůra platících, jde z nich hrůza, WOW
Zůstali jsme dva, já a kudrnatá, okrádal ji tak!
Co budete dělat?, ptám se, já za 40/hod
Ona 100/hod, kouknu, legitime v autě
Chci ji na to přidat, odmítne, co?

22.55
Jadran na Letné vyfučel z hlavy, připomněl mi
Black out, Lockdaun a Fučíka
Ještěže tak a právě teď
Přímo asfalt

Technické muzeum

Jak může otrok ztratit roušku rabů s jedy polymeru
Sehnu se, fičí fuč, kluk z ukradené školy táhne nitě
Čumím, dáš něco lepšího než, jasně, jojem tancuje
Jdeš do muzea?, málo kaček, neva, koupím ti lístek
Běž se podívat na auta a do biáku, dnes je Chaplin
Zítra pan Prokouk, musíš škudlit, pořád tam chodit
Páč, dement vládci Ti závidí, že bys byl koumákem
Jednou starší, jednou školák, tak, zaklapne se kasa
Co budete dělat, až z Davosu zruší papírové peníze
A nebudou cvakat mince, všechno bude dělat robot
Začne bourat zeď naší kultury super blb inteligence
Nevím pane, je třeba počkat co řeknou ČéTé zprávy
Tak jo, čekám až si pomatenci zrádci doktrínu ztvrdí
Až si sami sobě s UISI budou pod sebou řezat větev
Kluku, koukni se na uhelný důl a kopej lesk antracitu
Já jdu na auta, na zlatá léta, na letadla, lokomotivy
U nich stojí svět dětí, údiv, loučení, slzy pocitů
Po louce běží kůň s vlakem, Slunce píská
Nebe je modré mezi mraky El Niňo
Sním o poli plném kopretin
Na nich ženu v bílém
Eňo něéňo

Letenská pláň

 

Jdu ulicí, vítr mele stromy kde jsem bydlel

Hlavou jančí flašinety, bzučí žebra kanálů

Míjím zpráchnivělý kolotoč, vyčítá a pláče

Ach ty tenisové kurty, hledám sobě míček

Bazén za moruší v Kostelní, dětské hřiště

Lampáři chci dýchat plyn z roušky lampy

Půjčí mě tyč tága a háčkem stáhnu světlo

V tu ránu slyším prsk pušky, kulku do skla

Z minulosti je pomsta, zub za válečné zlo

Platanová alej, krása ženy kojí dítě do snu

Je tu Pepík Šarže s tranzistorem z Kosmu

Šach osudu génija v lisu marxistické kaše

Sen, máma nosí uhlí, dí, kup pivo na kašel

Dodá, bude drahý jako mlíko, rudý krachli

Úča dějepisu, nesu tašku, má gala s mašlí

Ona, historie vše opakuje a opakuje, kluku

No tak jo, Účo a šel jsem poprvé pro Čůčo

Kolik je ti klacku, štěk Twiggy prodavačky

Ani nevíš co je francouzák, lízám si strach

Stačí, ucedí prcka a kytara v parku zjančí

Kaštany z Letenského zámečku a terasa

Ohřátá Sluncem pro děťátka a maminky

Na parníku se veze první kus rokenrolu

Dají se koupit z ruky pašované džíny

Antonín slibuje košile dederónky

Zapípal Sputnik a jeho Lajky

Elvis se potácí s horečkou

Nevrátí se, emoce a sny

Zas vládnou zrádci

Drtí svit Měsíce

 

Čertův dům

Moderna

Vlezl jsem do psychotropní boudy mobilního operátora
Globální dům mne vítá slizem elektromagnetických vln
Vibrace roztekly držku u tlustého chlapce v tísni roušky
Bojí se, neví si rady, hledá pomoc “draka vizionáře” vůl
Mačká něco, co by mne mohlo zabít, Amík Kavanaugh
Pláče, leze do palice, čekatel justice Nejvyššího soudu
Tak jako on hledám jazyk v puse, hluchne mi sluchátko
Jsem hluchý, říkám ďáblově děvce, hloupý v nesnázích
Neslyším, ona mne páře přes otáčivé kleště družice
Amazonka je tranzistorový vrah, vnutí co chce
A včera, pošta internetu ten frk potvrdila
Osobní selhání zasadilo na bankrot
Do okna už kouká vlk exekutor
A lichvářská civilizace?
Zloděj dobře spí
Dobře mi tak

Staroměstské náměstí 29.12. 1989

 

Milan Bukovecký

Praha, Staroměstské náměstí 29.12. 1989 večer

• KARNEVAL

Jako déšť parašutistů spadli mladíci s kytarami z nebe

Zpívali písně bardů které zlidověly, počasí milostivé, mínus dva

Potom přišla Evropa, bohatá a inteligentní, vzpříma, šmik

Přes rozstříhaný a poválený ostnatý drát, už toho bylo dost a

Velká tlama náměstí chrastila žulovými kostkami na ženy

V dlouhých kabátech, upíjely z láhví víno zvědavýma očima

• Na klopách placky “ Líbej mě, jsem Češka “

Pořád jsem se ohlížel, jestli mi někdo nevyrve myšlenku, pak

Zvedl dívku na záda, prosadila se za krk, živý periskop

Koho a co vidí, úplně horkou noc červencové pouti, kde jsem

Jako kluk ani nedýchal, a díval se oknem na špičkách

• A ženská lýtka tančila

Sukně, Bože, jaký plápol, pohanský var, byl jsem šťastný

Modré nebe, hvězdy padaly na středověké a secesní baráky

Žluté neónky brázdily objednanou střechu, blískaly foťáky

• Drželi jsme se za ruce

Udýchaně posilovali lidský řetěz “Smím prosit,” špitl jsem, vzal

Do ruky Svobodu, přestože mi valčík moc nejde, točila se a točila

Blonďaté vlasy jí plály, roztáhly se do každé ulice

Sedly si ke každému stolu, nechaly si nalít kávu

• Já šel pěkně domů

Pěšky přes most, nasedl do auta a když jsem se umyl

A vklouzl do postele, měl jsem pocit, že se už tak nebojím

Že mě to nemůže minout, celý ten svět na který jsem tak dlouho

• Čekal

Přesto se mi v hlavě honil hlídací pes, zíral jsem na to

Pokyvoval nevěřícně hlavou, jako muž 

Který vyhrál zčistajasna

• Milión

Pachové stopy Němců

Žena má ve špitálu stres, mi zas smrdí cibule yperitu

Zrovna libí psychopati, volí protentokrát, protektorát

Chvilku a dočasně, přiznejte se, že nechcete očkovat

Nic Vám neuděláme, zvedněte ruce, falešní hrdinové

Auvejs, stres fízla mlátí před dítětem ženu bez roušky

Kamera švenkuje na obět, objímá ji liberální fašizmus

Zbyteční obhajují zbytečné, ne statečné, jak Marxovy

Koně dobře buší, nutnost kmene, kapsy teo-marxistů

Jejich vizionář Rothschild, pokladník Internacionály

Fanfáry, to co nás bije, jestli lidi nezabije, tulipáni

Haló, balerína z La Scala kde asi večer tančí

Snad ne na náměstí Piazza Loreto

Tam kde visí Ádův Mussolini

Kdopak jej asi stvořil?