Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 10. listopadu 2019

Listí

Vzdychá tráva, hrabou listí, Slunce mává
Potok ledí pivo, bílý můstek, suchý klůcek
Cítím jeho oči, nasvítí ženu v letu mouchy
Andersen napadne, algoritmus pohádky
Dostanu se zase zpátky, chci být jím objat
Aby mělo ruce, měkká bříška, prsy, šperky
Chtěl bych ho o to vše obrat a zase vrátit
Najednou mi do toho spadne moře, leskne
Padnu na kolena kvílí blues romance, haló
Do písku pěně spadnou slova z love story
Hledám opratě, abych je podal, čekám bič
Kopu do tyče, nejde si to vynutit, topím se
A sám se sebou radím se, jestli se vrátím
Konečně mne chytí za ruku, mám záruku
Jsme za jedno, volám, spolu zůstaneme
Hvězdo na cinemagrafu
Navždy

Vlašské ořechy

Na konci ulice Červený Měsíc bledne
Popelář močí na keř, zuby žvýká žužu
Čekám, eFé almara polyká plast vlasti
Kolem jde z plesu Popelka, děláci v říji
Na ni řičí, zrovna beru z kapsy ořechy
Tahají ji za šos, tasím taser, čtyři laufy
Skouknu overal, jsou v dresu z kevralu
Hovno, sáhnu na bodák, hejbnu prdelí
Chvíle, děvu pustí, vyleze šofér rampa
Tři na jednu, tančím, utíkej Káčo utíkej
Ukážu flash, rej děj, jak bych si bodnul
Jednomu hlavičku, druhému nožičku
Na volant ukážu špičkou bodáčku 
Furiantsky hodím na zem ořechy
Křupají, loupám a melu ozuby
Rambovi řve motor obludy
Naposledy jsem asi
Vyhrál

neděle 27. října 2019

Signály

Telefonuji

Volají mi z nebe, že i tam zebe
Věc Měsíce shodí srp do trávy
Píšu zprávy, mažu je na chleba
Nejsem ťula, češu bez u meze 
Maceruji z něj, pomo pro kašel
Vidím, selenem letí čepice lávy
Seknu začnu kvíkat právo krále
Poslední zeleň turu do chléva
Bučí á ju, bude i v neděli
Prsty zvedám skřipky
Smyčec skřípá slzu
Sonate C-dur
Hraju

sobota 19. října 2019

Hezký den!

Poslouchal jsem B.B. Kinga a jeho hosty, zpívali o bejby: dej mi!, pak Etu James a vzniklo tohle!

Tak jsem si stoup'

Zhoupla se ulice, šustí punčochy
Padají kapky, plní žebra výduchu
Cvrnk, schoulíme se pod deštník
Polikám jí tělo, horkost se chvěje
Zakopli jsme v listí, tlí u chodníku
Vržou dvířka, někdo na psa píská
Kotvíme u lískáče, rupe skořápka
Hledám rty, vlní se jazyky, panika
Komunál spustil světla, čeká noc
Moc rychle opustíme hic, nevrátí
Cestu krátké závrati, běžíme
Kynou kaluže, myslím že
Nechci se bavit o jiné
Posbírám negližé
A duál klíče
K sobě

Ladronka

V nedělní trávě táhne žena šálu jsoucna
Na celinu obrazu letí tanec magnetismu
Kampak jdeš, optá se u rozlitého Slunce
Na čele má kapky potu, osolí si gravitaci
U kopce teče řeka, jistí život pro člověka
Má volno, dá si dar vzduchu u listnáče
Pláče v ní pocit, že jde v nebi
Bere si dojmy domů
Pofoukat bebí
Baladou

sobota 28. září 2019

Kamenné město

Zámek Hrubá Skála pase v lese kamenné obry
Otvírám okno, visí tam On a Ona hradu Trosky
Pojďme se bát v údolí hračky turistické značky
Slunce mačká září, nápoje po cestě už zavřelo
Nebe žbrndá chvilky, rytmus skosí bosé metry
Musím jít kilometry, monumentální obři dýchají
Z antických stromů teče smůla, sbírám žaludy
Jít mě pohání přeludy, fantazie, až potkám lidi
Děvy ptáčata dvojčata, úžasně sladěné oděvy 
Dobrý den, kráso, skoro sebou praštím o zem
Kobiety ladné, žena z toho bledne, jak mávají
Konečně, pahýl hradu, hasím žízeň u šizuňka
Aby pak ďábel nás poslal zpět z kopce dolů
Máchl bičem o cesty, silnici zkroutil cíle
Mechy kolem kamenů trochu zvlhly
Piškoty víly přišly pro tu chvíli 
Zhasly svíce ulici slasti
Černá noc spadla

Skály spaly

neděle 15. září 2019

Rock Island

Je bouře, padá tříšť vody
Žena jde za mnou, lovím
Jiná lýtka, plác velké vlny
Houstne voda, hustá věc
Padám do kolen, solí klec
Vír ji omotá, mně utlačuje
Tekuté jsou písky, cucám
Vcucly mé nohy, čekám a
Propadám se k proti noci
Jdu džunglí, potkám psa
Vje, bude bongo z Dinga
Pak mě opět pozpět flusli 
Někdo ku mně kloní prsa
Padají slzy záchranářky
Asi jsem zasejc doma
Jo, chybí kus věty
Květ lásky
Med