Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 19. února 2022

Apartheid


Ježto zas a zas nebe čmárá americký strejček
Pošle pitbulla na město, lžigeometrii chemtrails
Zrovna v sobotu se nerobotí pro úchylnou zmiji
Globál Pán co jistí plichtu, kontra Dr. Fuellmich
Balím, jde se na procházku, chvíle dlouhé doby
Sousedi už jdou i krása vnučky, hezká legitýme
Šamstr synovec, hltám svět, tak jak všichni lidi
Středověký most přes řeku, Hrad a jeho Chrám
Nábřeží, už plují flotily k sladkovodní lodi, nach
Tváře žen, sváteční oblečení všech, generálka
Pro novou svobodu, kultura historie sráží voly
Akademik vidí vodu, kde ho vyperou v koši
Jsem šťastný, Slunce a dřevo hoří v teplo
Vidím dav jak si změnu ráz na ráz přeje
Je to jasné, vidím v tom jasné libo
Měl by se vypnout internet
Aby roboti AI chcípli
Už zítra

pátek 28. ledna 2022

Démoni


Jdu ranním chladem, roura studí,
Jsem sám a bez lidí
Pozoruji, někdo v noci slídil,
kozlí stopy, uhly na roštu
Na nebi trčí vrata Osvětimi,
popel obětí Satana
Do očí letí kult Kozla
šťíplá kláda ocasu mu klinká
Blinkám, hlídá Džek Rozparovač,
prská výheň pece
Nesu sebou texty které jsem napsal,
asi už smrdím od eMKáUltra
Milá vece, je to středověk
Škrábu do futra, lásko
Knihy hoří i já


pátek 21. ledna 2022

Spejbl a Hurvínek


Po kostkách Dejvické ulice spěchá má žena a vnučka
Plachtí do divadla, mimiku legitýme trápí maska raba
Tuhnu, v patře blýská hlava otce Dády, na srpen 1968
Ježto v okně visí vlajka Československa, není to mam
Pod ním na ulici, kdopak si asi sedá na kulometní talíř
Sibirjak, hladový je ruský vojáček, babička nese vodu
Je to doktor prosí, neberte mu prápór kloučci, chleba?
Celá pomoučněná podá, pořád něco nosí, vlajka vlaje
Je zima, pro mě dodnes třepetá na bývalé kino, hraje
Sedí tam děti nové generace a venku, zas na ně čeká
Zbraně dechu psychopata, kůň digitálního smradu AI
Panebože, Dádo v nebi, to bys tomu neuvěřil, zrádci
Mají plány, abychom zhebli, spousta lidí kouká na
Vidění z tunelu, tak jak Židé zbledli, jež Němci
Je zpracované a nahé, do plynu zavedli
Tuhnu, čekám na rodinu, už jdou
Jsou poslední, ještě Češky
Točím kolotoč štěstí
Kurvaštelung, ne
Není to hazard
Jen hledám
Osud

čtvrtek 6. ledna 2022

Španělský ptáček

 

No, co budeme jíst?, ptá se legitíme
Jo, asi dáme chudé jídlo socialismu
Tenkrát v automatu hotelu Belveder
1 šulíšek 7 kaček, 7 šulíšků, padesát
Teď za 2 kila, sedm hovězích plátků
Šulíšky udělám v pátek, přijdou děti
Počkám na objetí, to rozbalíš, Múzo
Roztopíme kachlíková kamna roštím
Energie stromu do nás zaryje vlásky
Dřevo poví, až se pro sebe najdeme
Strčí do minula, ulici Fratiška Křížka
Melouny u pana Peloucha, trajdáme
Hoří smetí peněz Veletržního paláce
Príma, dnes jen koukáme na podvod
Jed elity nás jelita uhnala do stodoly
Stačí křísnout, Kosmo vzbudí mobily
Bašta, Španělský ptáček je hotový
Mluví se o pandemii co není
Větráme, jídlo tak voní
Navzdory Grétě
Navždy

sobota 11. prosince 2021

Kennkarte

 Kennkarte

Až vrátím totalitní občanský průkaz a dostanu hvězdu
Žlutý dárek od keťasů, fašismus už setnul demokracii
Stříhnu platební kartu, jo, nesežeru žvást bílých plášťů
Politbyro naciszrádců jim naslouchá, inteligentní zmije
Hodím vše do hnojiště, zírnu na upocené komsomolky
Jak se cpou k lizu, neumí počítat, tak jim pokydaj hnůj
Už se tiskne, bude tam kam můžem i elektřina do auta
Bing, Hitlerova Kenkarta, snil o tom už na Orlím hnízdu
Nejen My a Oni, teď je v té jízdě full Evropa, rozměr 27
Potácí se Británie, umazaná od krve, slyším kytary pot
Přes Slunce pere kolonie, vau, Francie drtí Afriku i Haiti
Střední Východ a jejich černé zlato, všichni chtějí zabít
Bílého muže, tak na zeměkouli hodí podvod, chtějí vzít
Všechno co je, čeká Japonce jestli to zboří, jsou Němci
Modlím se z okna do buše, kouknu jestli už žena jde
Na Nový rok se fotí jako vždy do jejich kalendáře
Bude mít na sobě atom bordel z nemocnice
Rok co rok se ukazuje, která to asi je, Ty?
Kurňa, pořád Ti to sluší, a bezduší
Ten moment je od sebe odstrčí
Zasměje se tomu, zasměje
Jéje, přežili jsme Covid
Zatím?, zeptá se
Jo, asi jo!

sobota 13. listopadu 2021

Pompeje

Ou Crossroud, na nich Tvé bílé nohy v sukýnce a ťapičkách
Kol dokola poušť lockdownu, písek z lávy, kuličky, čerň skla
Točí se obří Ruské kolo, v kabinách si hoví evropské kultury
Jdeš tam, kde šajní meč, vádí lesklého pole, Jošua už válčí
Tvůj trik, bradavky v blůze trčí, díš, že jim je stačí ukázat, ne
Tady tím asi moc nedokážeš, nové sexuál rátio od Nietsche
A jeho děti, Marx i Trockyj, jejich pyj, prosím Tě, už se zakryj
Vidíš, hodili to na Cathédrale Notre-Dame de Paris a sopka
V Atlantiku sahá na Sama a Evropu, vleče strach do chrastí
Je to tak, krize intelektuálů, vrať se do rodiny, uč dítě jazyky
Ne newspeak, vir debility, vizi rovnosti, feminacistické krávy
Chtějí vládnout, tak Ti zpívám: krásná holko na rozcestí, ou
Přeji Ti štěstí, dlouhá léta, aby planeta neodlétla kamsi kam
Zas koukni na Notre-Dame, nemůžeš tam dát svíci do písku
Pofoukám Ti bolístku, zanech si emoce, nedávej je nikomu
Jsme na rozcestí, možná silní jak modly starověku
Dáme plán, není kam utéci, tam či tam
Koupíme tamtam a budeme mluvit
Jo jo, kampak asi kam
Do básně

středa 3. listopadu 2021

Válka

Den pátý, už vím, davoelitární banda koupila davu
Lék proti koronaviru, a odnož ho zašila do lednice
Pak po půl roce lék ukázala, jdu pro něj po pěšině
Jen pro infekční, všude kolem kmitá soubor bílých
Igelitových vojáků v šustivém atombordelu, makec
Že i Icík Antony Mrňka, Wuháňská netopýří jeskyň
Se vetře do kapsy mé šedé košile, čmuchá a čeká
Zvrhle se závistí, jak dopadne mix, Trampovy slzy
Crčí skrz krvavou kanylu do mé paže, mladej pane
Říká vtipně zdravotnický bratr, Čramp byl za války
Po třech dnech fit, budete taky, Fauči vysere voko
Tak jo, dám blues, james session a sny o době
Selekce a sobě
Lásce