Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

pátek 24. května 2019

Minové pole



Mám to kousek, stačí jen projít digitální smrad
Jít do lázní, pobýt v sauně, exdoupě komanče
Stéci do intimity, kde dřevo ovoní březový sos
Pořád osamělý, bos svrhnu džber ledové vody
Beru plavky, capky Vietnamky, jdu, slzí dlažba
Sám na bazén, správce vykouk', mačká vířivku
Kraul, jsem tam, kde jsem chtěl, visím se stíny
A když mám co chci, vyjde v intimissimi vamp
Leknu se, je to Kim Kardaschian, otiskem paty
Montuje na dlaždicích minové pole, jdu do něj
Rozbít rozbušky, jako kluk lízám střelný prach
Zastavte čas!, volám plavčíka, Kím, ječím jako
Eminem, Kím na zemi klečím, jsem kujón, mina
Pole je fuč, děva se svlékla, hrkla světla, mrkla
Ona bosá sklouzla, spustila dračí slzy, omdlel
Plavčík, než omdlím já, je už v plaké Kleopatry
Nevím proč, informace budí celebritální moc 
Stojím v pomyslné frontě a rapuji, dej mi
Utrhnu třešni, duo Ti pověsím na uši 
Asi se sluší a patří, jdu pro presso
Vracím se zpátky do prázdna
Správce pije její kafe
Za co?

středa 8. května 2019

Fast food

Na nádraží, kde se vše prodraží, kupuji šejk
Za zády nechám bágly, šerif s ženou shlídá
Dost drahý, melu, hoch za pultem, nemusej
Tak co, Já, jo beru a kafe, něco mu pod nos
Blafe, hodím rybí oči, vypustím třetí oko, joj
Za mnou, Černý Čeče, barva černozlatěbílá
Hezký velký boty Najký, otáčím chvíli, vedle
Jdi si, Jés, bělí zubáč, obsluha, už dva hoši
Pomalu, nuda boys?, neé, myslím že obírají
Lidi, reprák, dej si burgr, cák tu asi čarujete
Zvuk doplyne, ták pane, výhra, jste zadáčo
Tak jo herci, černou horu svalů odhrnuji, ou
Ať ženu nepoleji, Mohamed Ali zdrhá, copak
Zmizí obsluha, žena šejk srká, kafe je horké
Znovu ta pára melodie džůboxu, dej jsi!
Černý tu není, nesu tác do boxu
Kouknu, kluci jsou sjetí
Vpraví se do objetí
A guma práce?
Vejce

pátek 3. května 2019

ORL

Když mainstrem tští, že prší písek z pouště
Neslyším, holím se břitvou, pěna tři v jedno
Stříhám si Azijským strojkem, vlasy a fleret
Beru si kalhoty Toro a venku utáhnu pásek
Čeká autobus, hučí mi kebulí, má to marný
Jdu pěšky, halucinace, šílím, na tabuli nebe
Žerou letadla kyslík, mám je mám je v hlavě
Kartotéka, lapám po vzduchu, mdlo a odér
Bič bitch jedna důra, odezírám, bere druhá
Hledám kněze, posílá mi pohled, sedám si
Vedle necudně ztepilá, je zdravotní sestra
Skoukám její oholené nohy, rentgen z ruky
Čekám až otevře její knihu, propadám iluzi
Budí mne syn, dá infuzi, otevře okno, nikdo
Vedle jen chodba s frontou u zápisu, ouzko
Nevím kde jsem, kolik je hodin, motám cíle
Stroj je v uchu, doktor dal direkt a odepsal
Podal ruku mašinerie, dostal jsem záchvat
Svlékl se u audia, myslel si že mi dají srdce
Prudce se ohradili a hluchého vyhodili ven
Ježto tam bylo mé první dítě a zachránilo
U popelnic leželi lvi a řvali cancy
Vůbec jsem je neslyšel
Ani vzkaz pošťáka 
Džez

neděle 7. dubna 2019

Uprostřed davu

Troubí funebráci, asymetricky jdu přes silnici
Chechtačka, akcé, uhni, si maso, melou bulíci
Kucí, běžte dom, bílí fašisti Vám zvedli nájem
Za có, ptají se, za to že blbě strašíte a z nudy
Že ste chudý, že ste se neučili, že ste knedlíci
Tý vole, von má pravdu, dej mu za to dyškréci
Dumá řidič, převeď Ghandýho přes ulici, he he
Có, něco si přeci z hlavy vytahuju, to ta Praha
Krásná, to jako že nás tu sráči teď už nechcou
Dom bydlet, nó, tak budem jak ty dědku, bum 
Uvaříme si brambor a kysané zelí a sami sobě
Skočíme pod kola, a až na candr dorazí poliši
Inteligenti musej uznat smrt, tak zasmrdíme
Víme vo čem mluvíme, žádné karamely
Kucí, dík, za tyto pohřební moudra
Příště se nebudu na ulici toulat
Hezké odpoledne Vy bejci
Jdu koupit šik picačku
Copak asi pokosíš?
Hernajs asi hajs
Soudnej den

Ladronka

Na trávě sedí tlustej chlap, na prdeli má sádlo
Každý kdo chodí kolem něj, štíří se, že zná ho 
Stojím na švu betonu, mázlý térem, smír svírá
Nebe i biosféra, Slunce je pleská, u jejich víry
Čas včas tiká, povyk větru metr co metr viklá
A když zviklá noosféru, myšlení letí a nedoletí
Vzduch je tam plný taje a smetí, je biolog děje
Skučím, hlavou mi bručí jednotvárné, hej, taxi
Nejsou haxny, ksindl dál jede, takže nedojede
Ještěže na trávě je, chlap se sádlem na prdeli
Mašina autonomity, všechno stojí, exne i čas
Chvíle, nikdo nehýbe s ženou v sukni
Jsem pod obraz vůní jara
Zazní štěk svobody 
Jen v autě
Chvíli

pondělí 18. března 2019

Jdu tam

Jak za mnou zaklaply zadní dvířka domu
Komín špitálu stáčí na ovál pomo Yperitu
Po ránu, šílí bílé Slunce, klape kramfleky
Má boty koně, nic nevidím, slyším bengy
Struska škváry vleze do hlavy ultrazvuky 
Obrys ženy, nevím koho zdravím, otáčím
Bingo, na Twist Swing Tango jde Twiggy
Číhám, gag minisukně vleče chlad křeče
Kus chvíle tančí na lanči betonové poušti
Cosi mi opouští magnet, svalím se na vál
Nacionál, sundám boty, z levého palce 
Trhám nehet, rýpu vzkaz do dřeva 
Tady jsem byl


pátek 8. března 2019

Všichni spí

Robot bdí, hlídá bránu nemocnice 
Unavený knoflík mačkám dvakrát
Někdy klekne a vyběhne biorobot
Sken cvakne, ještě nemaká komín
Yperit číhá v cibuli, dým spalovny
Válečné sestry s kruhy pod očima
Za chvíli v holomrazu, budou stát
Na zemi mezi špačky típnou cígo
Až jsem paf, jak loví jejich instinkt
Postupně nohama, prsy a rukama
Praxe, vlasy vpadnou do té krásy
Jsou viděny, a drsný styl
Bezstarostné jízdy
Z její dálky