ORL

Když mainstrem tští, že prší písek z pouště

Neslyším, holím se břitvou, pěna tři v jedno

Stříhám si Azijským strojkem, vlasy a fleret

Beru si kalhoty Toro a venku utáhnu pásek

Čeká autobus, hučí mi kebulí, má to marný

Jdu pěšky, halucinace, šílím, na tabuli nebe

Žerou letadla kyslík, mám je mám je v hlavě

Kartotéka, lapám po vzduchu, mdlo a odér

Bič bitch jedna důra, odezírám, bere druhá

Hledám kněze, posílá mi pohled, sedám si

Vedle necudně ztepilá, je zdravotní sestra

Skoukám její oholené nohy, rentgen z ruky

Čekám až otevře její knihu, propadám iluzi

Budí mne syn, dá infuzi, otevře okno, nikdo

Vedle jen chodba s frontou u zápisu, ouzko

Nevím kde jsem, kolik je hodin, motám cíle

Stroj je v uchu, doktor dal direkt a odepsal

Podal ruku mašinerie, dostal jsem záchvat

Svlékl se u audia, myslel si že mi dají srdce

Prudce se ohradili a hluchého vyhodili ven

Ježto tam bylo mé první dítě a zachránilo

U popelnic leželi lvi a řvali cancy

Vůbec jsem je neslyšel

Ani vzkaz pošťáka 

Džez

Uprostřed davu

Troubí funebráci, asymetricky jdu přes silnici

Chechtačka, akcé, uhni, si maso, melou bulíci

Kucí, běžte dom, bílí fašisti Vám zvedli nájem

Za có, ptají se, za to že blbě strašíte a z nudy

Že ste chudý, že ste se neučili, že ste knedlíci

Tý vole, von má pravdu, dej mu za to dyškréci

Dumá řidič, převeď Ghandýho přes ulici, he he

Có, něco si přeci z hlavy vytahuju, to ta Praha

Krásná, to jako že nás tu sráči teď už nechcou

Dom bydlet, nó, tak budem jak ty dědku, bum 

Uvaříme si brambor a kysané zelí a sami sobě

Skočíme pod kola, a až na candr dorazí poliši

Inteligenti musej uznat smrt, tak zasmrdíme

Víme vo čem mluvíme, žádné karamely

Kucí, dík, za tyto pohřební moudra

Příště se nebudu na ulici toulat

Hezké odpoledne Vy bejci

Jdu koupit šik picačku

Copak asi pokosíš?

Hernajs asi hajs

Soudnej den

Ladronka

Na trávě sedí tlustej chlap, na prdeli má sádlo

Každý kdo chodí kolem něj, štíří se, že zná ho 

Stojím na švu betonu, mázlý térem, smír svírá

Nebe i biosféra, Slunce je pleská, u jejich víry

Čas včas tiká, povyk větru metr co metr viklá

A když zviklá noosféru, myšlení letí a nedoletí

Vzduch je tam plný taje a smetí, je biolog děje

Skučím, hlavou mi bručí jednotvárné, hej, taxi

Nejsou haxny, ksindl dál jede, takže nedojede

Ještěže na trávě je, chlap se sádlem na prdeli

Mašina autonomity, všechno stojí, exne i čas

Chvíle, nikdo nehýbe s ženou v sukni

Jsem pod obraz vůní jara

Zazní štěk svobody 

Jen v autě

Chvíli

Jdu tam

Jak za mnou zaklaply zadní dvířka domu

Komín špitálu stáčí na ovál pomo Yperitu

Po ránu, šílí bílé Slunce, klape kramfleky

Má boty koně, nic nevidím, slyším bengy

Struska škváry vleze do hlavy ultrazvuky 

Obrys ženy, nevím koho zdravím, otáčím

Bingo, na Twist Swing Tango jde Twiggy

Číhám, gag minisukně vleče chlad křeče

Kus chvíle tančí na lanči betonové poušti

Cosi mi opouští magnet, svalím se na vál

Nacionál, sundám boty, z levého palce 

Trhám nehet, rýpu vzkaz do dřeva 

Tady jsem byl

Všichni spí

Robot bdí, hlídá bránu nemocnice 

Unavený knoflík mačkám dvakrát

Někdy klekne a vyběhne biorobot

Sken cvakne, ještě nemaká komín

Yperit číhá v cibuli, dým spalovny

Válečné sestry s kruhy pod očima

Za chvíli v holomrazu, budou stát

Na zemi mezi špačky típnou cígo

Až jsem paf, jak loví jejich instinkt

Postupně nohama, prsy a rukama

Praxe, vlasy vpadnou do té krásy

Jsou viděny, a drsný styl

Bezstarostné jízdy

Z její dálky

Nic není zadarmo

Byli jsme doupě, Máma, Táta a jejich Děti

Komanč nás cvičil na pružné tyči udavači

Škoda, že ruské hordy nešly v šedesátém

Osmém, až ke Kanálu La Manč, aby i Oni

Šachisti Světa, byli, tak jako My, pokořeni

Mongolové v ten den měli na to, bylo léto

Těšili jsme se na konzumní společnost, jo

Tehdá jsme až tak nežrali, tunelové vidění

A nehnali se za roboty, držíce smartfouny

Teď jsme zblbli a lichváři bible civilizace

Kteří nemají kam utéci, balí do bunkru

Až Po, je vidím, bezpohlavně se culí   

Všechny jsou jejich, cihly Berlína

Propána, jak se nám vysmívají

Slovani jim otloukají trosky

Na majetky, nosí v písku

Manu od Ďábla

Krvavý Měsíc

Je to můj poslední den, kdybych mohl jet

Nebe hoří, jed lógru kafe, a bus terminálu

Je to můj poslední den, hláska, být cesťák

Na to mám brýle, zde jízdenka, zde taška

Muž ji tlačí do kóje, motám se jak bóje, ej

Hle, hledím, za to se stydím, mrákoty, věž

Dívka tak trčí, vrána prolétá halou, švihne

Perutí, zrovna když točí cumel vlasů, bere

Ji kamera, robot posílá její fotku do foroty

Gůglu světa, sedím za ní, vše padá z ruky

Pomáhá sbírat v digitálním smradu, aj ped

Aj foun, ajjajaj, Ajrýn gut najt, broukám jej

Hezké poloprázdno busu voní, gut najt, a

Hele, vystupuji, Brno, jediný zůstávám, aj

Čiči, rozpusť sobě vlasy, budeš se mi zdát

Švihly prsty, ták valily její zbraně, a prsten

Černých žíní se houpe, jde a vidím 

Jak se koupe v kabele mrazu

Ona se otáčí, slzí a děkuje 

Daruji Ti krev, šeptá

Světelný most

Čas za čas

Ajrýn