Sova

Neviditelné sklilo, za okny kuchyně houká
Možná hví sýčka či sovy, tajemné doneslo
Mrkám na holý strom, kde je fígl, klíč děje
Hrůzostrašně houká, hledám zobák ptáka
Čaroděj tu není, ani uhel pytle pod očima
Matematiku nadějí, že ho stopuji v Galaxii
Rozechvěje vějíř z posledního zbytku listí
Praská struna kytary, hipies odhodily koks
Starý bard bručí baladu, rozslzí její vibrací
Praská můj svět, jsem v něm fest schován
A stále nevím, jak vstoupit do budoucího
Když za dráty koncentráku sociální sítě
Teenager blije a populace tleská
Znovu rozmaže nudle z nosu
Sobě do obličeje
I sliny DéEnÁ

Biskup

Je půlnoc, a v pozvolném kopci pole
Se všemi těmi stíny, v prášku sněhu
Kousek od třistaleté lípy, jde Mikuláš
Němohra, mám pro Tebe punčochu
Přiskočí Měsíc, klidně přisune strach
Hledám čerta, nevidím démony, jdou?
Najednou jsem dítě, dědeček rozumí
Má skrýš v chlívu, a až v deseti, bum
Je to můj dům, držím v ruce hůl, paf
Je máma, má také strach, jak dřímaj
Saracéni, šajním na hroby novověku
Znovu to poslušní degouši otevřou
Naložili kost pro nenažrané oko
Skól, alkoholici z polární záře
Rok nám mdle končí
Symbol jde

Vůně cibule

Na periferii v kopci, nám požírá žíly špitál
Potkám kotelníka,
Čoveče, co tam léta hoří, snad nepálíte údy?
Neé, kuchaři smažej cibul,
Kecy, děláte na nás pokusy s hořčicí, lítá
tu v čepici Yperitu, stop to čeče!
Ftipné, chlape, pálíme filcky, dycky se zblijem
dřív, opijem, kurva práce, dyž se vo ni přijde
hele, intelektuál, napiš, smažíme na snídani
míchaný vejce a chytrej, co bylo dřív, slepice
nebo vejce, inženýrskej?
No slepice, dycky!
dyk to znáš z domova, máš tam na to holku
dávej si na ni pozor, aby ti plpe, ňáká kurva
lichvář, nehodil na domek křenovou bombu
a měl bys hned po prdeli, ve, a jinak, dobrej!
Co jako?
Den, ve, den, ámen, řek by farář
víš, a každej den, ta cibul smrdí
straší jak Černej pátek na burze
du koupit masku
oholím pejzy
a čekám

Belcrediho ulice

Na přepážce v secesi nabízí pošťačka štěstí
Lištička: stačí třikrát škrábnout korunu o los
Nic, jen hazard a jeho verze, jak polykat iluzi
Nenechám si to zkazit, musím, celý ten kilák
Lije, jdu kose bez horizontu, dolů ke kostelu
Pasáž, fajny slovo, a v útrobách její cukrárny
Ženy už věší kabáty, ou, vypustí futro cukru
Hotel Belvedere, páni, vhodí zpět šedesátky
Jako bych šel v kopřivovém oblečku na čaje
Nedělní odpoledne pro mladé, rokec a twist
Slijí tětivu vzpomínky, brusle mi brousí švec
Pche, Lajka a Gagarin, tam kdesi krouží věc
Přes ulici, našinec u hospody blije, neva, lije
Kostel, někdo si koupí sobě, postel v kryptě
Jak tě něco bolí, zeptej se Boha, říká máma
Jo, mami, až skončí bílá tma a hra o prostor
Půjdu znovu, sem dolů a pošleš mě koupit
Semka domů, bramborový salát a housky
V bytě bude vonět mír a jasmínový čaj
Balada, mám vnučku Annu, mami
Povečeří s námi
Sen

Stín / Stíny

Stín

Na ulici, těsne po půlnoci, ležely různé věci
Do ložnice vstoupí taška s hokejovými puky
Obývák si míchá oči ocelota, jdou pro kořist
Hrom do palice, srp Měsíce kosí žal spánku
U boty stromu udělá plac pro šajn led lampy
Co se psy?, udrží je na gumách pneumatiky
Pak vyšlápne na každou věc noci, trumpeta
Laca Déczi, spustí varhany z Leninovy doby
Termální voda pusty, píseň zpívá, a přebývá
Kde lampa svítí, pustinu ovlivňuje, a milenci
V bílém světle prostěradla Babího léta
Už neví, kdo koho svedl

Stíny / verze

Po ulici, těsně za půlnocí, leží různé zgarby
Na věšáku visí taška, hokejky a samé puky
Hvizd křísí oči ocelota, pud šelmy za kořistí
Hrom do palice, srp Měsíce jistí žal spánku
A boty stromu udělají plac, pro glanc lampy
Co se psy, udrží je svist gumy pneumatiky?
Trumpetista Laco Deczi, šlape do věci noci
Kapelou vede atak na varhany Leninovy éry
Termál voda brousí flák pusty, jde do vinglu
Pingl světlo myje, triangl planinu ovlivňuje
A milenci v bílém světle prostěradla
Neví, kdo koho trknul a svedl
Babí léto

Kost

Jáma je celá zlatá, tučná kost, nebo žebro
Chceš-li tam jít, musíš nahý, napoví vědma
Mažu s ní karty, lízám, sedmičku červenou
Můžu ji brutálně ožrat?, radí, jdi za farářem
Možeš, šišlá misionář, kropí mě kropenkou
Nebraň se emocím a slasti, nejsi v celibátu
Pirát s energií mega, maže k jámě obsese
Impérium Česko se válí na haldě myšlenek
Prosím Boha, dej mi vůli a život mimo plot
Něco vidím, vlaje na spektru, je to uloženo
Má sexy žena, nadčasová jak z desky fota
Plížím se, žes jen tak holý, durdí se, neboj
Bejby, jen hledám katr, na démona ve mně
Ty a já jsme v přetlaku, beru Tě, cit poteče
U dveří, na věšák pověsím žrádlo pro běsy
Někdy, když tu nejsi, pomoc!, holá nebesa
Otáčím se, kdepak jsi, holko, dej mi tělo
K tomu pěnu kafe, koláč od Odkolku
Mixujeme spolu, drama tanga
Podrážíme hnáty bonga
Doteky rozžhaví bělo
Jdeme si pro něj

Drážďany

Jdu k řece, bzučí louč nohy očouzených kostelů

Sešlapuji po kostkách z žuly poďobané fosforem

Poprvé si uvědomím akustický dech smrti z auta

Uvařené hlavy muže, jež se plnou rychlostí otřel

O futrál houslí, šik hudebníka s partiturou v ruce

Sáhl na nás Moloch, zpřítomnil mindrák muslimů

Ze sexuální revoluce, a evropské Iránky Salmana

Rushdie, jdou, přestanu se s nimi bát krve teroru 

Tak, a na náplavku jedou veteráni aut, houká loď

Startuje technický um minulosti, ruské trumpety

Petrohradu, kus pro vkus severu, začnou housle

Jančí na struně krásna, cesta je jasná, jdu k řece

Stopy v písku, dětské bábovičky i na vršku duny

Něco jako lískový ořech, nic není nanic, blýská se

Střecha kabrioletu, pomáhám jim přikrýt kabinu

Ženu fotím z anfasu, pak se zipem vzadu kmitá 

V sukni, mění se v umění, život s ním jen pro ni

Vezmu ji za ruku, sníme na klimatické pláži

Osiřela, zve si na silnici běžící motory

Duch místa konečně vyhnal ďábla

Podzim se sám zbarvil zlatem

Lampář začal rozsvěcet

Malíř mi podal plakát

Je o impresi

Moje řeč