Kennkarte

 Kennkarte

Až vrátím totalitní občanský průkaz a dostanu hvězdu
Žlutý dárek od keťasů, fašismus už setnul demokracii
Stříhnu platební kartu, jo, nesežeru žvást bílých plášťů
Politbyro naciszrádců jim naslouchá, inteligentní zmije
Hodím vše do hnojiště, zírnu na upocené komsomolky
Jak se cpou k lizu, neumí počítat, tak jim pokydaj hnůj
Už se tiskne, bude tam kam můžem i elektřina do auta
Bing, Hitlerova Kenkarta, snil o tom už na Orlím hnízdu
Nejen My a Oni, teď je v té jízdě full Evropa, rozměr 27
Potácí se Británie, umazaná od krve, slyším kytary pot
Přes Slunce pere kolonie, vau, Francie drtí Afriku i Haiti
Střední Východ a jejich černé zlato, všichni chtějí zabít
Bílého muže, tak na zeměkouli hodí podvod, chtějí vzít
Všechno co je, čeká Japonce jestli to zboří, jsou Němci
Modlím se z okna do buše, kouknu jestli už žena jde
Na Nový rok se fotí jako vždy do jejich kalendáře
Bude mít na sobě atom bordel z nemocnice
Rok co rok se ukazuje, která to asi je, Ty?
Kurňa, pořád Ti to sluší, a bezduší
Ten moment je od sebe odstrčí
Zasměje se tomu, zasměje
Jéje, přežili jsme Covid
Zatím?, zeptá se
Jo, asi jo!

Pompeje

Ou Crossroud, na nich Tvé bílé nohy v sukýnce a ťapičkách
Kol dokola poušť lockdownu, písek z lávy, kuličky, čerň skla
Točí se obří Ruské kolo, v kabinách si hoví evropské kultury
Jdeš tam, kde šajní meč, vádí lesklého pole, Jošua už válčí
Tvůj trik, bradavky v blůze trčí, díš, že jim je stačí ukázat, ne
Tady tím asi moc nedokážeš, nové sexuál rátio od Nietsche
A jeho děti, Marx i Trockyj, jejich pyj, prosím Tě, už se zakryj
Vidíš, hodili to na Cathédrale Notre-Dame de Paris a sopka
V Atlantiku sahá na Sama a Evropu, vleče strach do chrastí
Je to tak, krize intelektuálů, vrať se do rodiny, uč dítě jazyky
Ne newspeak, vir debility, vizi rovnosti, feminacistické krávy
Chtějí vládnout, tak Ti zpívám: krásná holko na rozcestí, ou
Přeji Ti štěstí, dlouhá léta, aby planeta neodlétla kamsi kam
Zas koukni na Notre-Dame, nemůžeš tam dát svíci do písku
Pofoukám Ti bolístku, zanech si emoce, nedávej je nikomu
Jsme na rozcestí, možná silní jak modly starověku
Dáme plán, není kam utéci, tam či tam
Koupíme tamtam a budeme mluvit
Jo jo, kampak asi kam
Do básně

Válka

Den pátý, už vím, davoelitární banda koupila davu
Lék proti koronaviru, a odnož ho zašila do lednice
Pak po půl roce lék ukázala, jdu pro něj po pěšině
Jen pro infekční, všude kolem kmitá soubor bílých
Igelitových vojáků v šustivém atombordelu, makec
Že i Icík Antony Mrňka, Wuháňská netopýří jeskyň
Se vetře do kapsy mé šedé košile, čmuchá a čeká
Zvrhle se závistí, jak dopadne mix, Trampovy slzy
Crčí skrz krvavou kanylu do mé paže, mladej pane
Říká vtipně zdravotnický bratr, Čramp byl za války
Po třech dnech fit, budete taky, Fauči vysere voko
Tak jo, dám blues, james session a sny o době
Selekce a sobě
Lásce

Memento mori

Jo a ouvejs, rozcestí, na něm sníh jak mouka
Bez mouchy, koukám kudy kam, beru kytaru
Saxofon větru foukne, naříkají olysalé stromy
Jdu na fleš, Ty jdeš z moře, teče šňůra vlasů
Tah těla také, teď je uprostřed reminiscence
Vpadnu do indiánova tance, fest Ayahuasca
Fleš, táta a máma na stopu, brzdy káry, stop
Kousek dál sestry, a naše děti, haló, muziko!
Otevřela víko gramofonu, Voskovec a Werich
Po nich přišli Pompeje, stojíme na hoře písku
Nedodělaní a zkažení střílí do podloží svahu
Propadáme se, hi, vše už vypadlo z knihovny
Obludy přešly přes cestu, líbí se, že se bojím
Potím se, zahodí foukací harmoniku, já sám
Ji počůrám, ty víš že na otrapy je i muzika
Utopila tyhle balíky, atomový strejc přišel
Abych slyšel jak se blbá banda smaží
A naše děti se dočkají jara
Měl jsem strach o moře
Jestli ho uvidí
Lásko

Cukrovka

Nejdříve jsme okopávali, pak fest osekali
Blížil se listopad, první zimozřivé příznaky
Cukrovar vozil náklaďáky, teplé řízky řepy
Syrově vonělo, vládl šmrnc zátahu u selky
Švunk s tykví padá na korbu, hromada kil
Zatočili se muži a ženy kol dokola, plní síly
Suchdol u středověku sípky, z ní trčí půlka
Kamenná koule od Jana Žižky z Trocnova
Dědeček tam hlídá, brzko bude zabijačka
Tam zaberu oči spolužačky, její ruce, prsy
Řezníka přivezou v bryčce, bude polévka
Hlava prasete, pohan bude kvedlat krev
Někdy tajně, naučil ho přízrak Němců
Pušku sebral na poli když utíkali
Zavoní pečené brambory
Žižlavá čerň slupky
Loupu bez obav
Suchý důl
Mládí

Houpej mě hvězdo

Až na Měsíc, já se obával, že už mě opustíš
Oknem na mém nebi, kde pořád tráva roste
Prosté jak chleba s máslem, slzou posolený
Šlapeš bejby jak rozžhavené piliňáky, sněhy
Peřiny od Tvého hlasu roztají, pak není silou
Abych Ti neodolal, houpám se na Tvé kráse
Zákazuji komusi dotýkat se, nebude spasen
Jíme spolu sen, dostali jsme se z koše chyby
Na stůl dáme mísu, olivy, sýr, slunečnici léta
Chybí, barvy podzimu se snaží, vezmeš šálu
Jako vždy ji budeš vláčet po zemi a koleje
Vlaku Tě pozdraví, halali hej, neváhej
Na druhé straně čekám na Tebe
Ještě zima nikoho nezazábla
Vidím šaty s prutem těla
Tvůj šarm v okamžiku
Jestli Tě svlékne
Švunk vlaku
Nebo já

Mozek mám v panice

U rybníka Puč mi drát, spadl satelit a slezly z něj černé labutě

Místo abych šel na kutě, došel jsem k rybníku dívat se, jak ječí

Epes hnědé oči na placu rokenrolu, pojď sem chlape požádají

Nebe je černé, černou tmu sekám nohama, doslova se potácí

Ztrácím balanc, kolikrát budu v té ďáblově noře a drápy ptáka

Tak lákají, vrtule vody chladí, na nebi se scifrují černí medvědi

Dopravili sem v kopkitu ošuntělého Telstár krásky, mně houpej

Kytarista zpívá, zlomil si trsátko, trsám a ječím s ním, je na nic

Být panic, kouzlo uklouzlo, přišel démon strachu o bledé tváře

Tak jo, jdu si sednout, je to tu na černo, u televize schrupli fízli

Spřádám vize ovce bez masky, hoří maková pole, babiččin čaj

Končí Havaj Bombaj, houpej mi a houpej, tápe v rauši kapelník

Někdo sem lid sváží, pro pousmání trhá biletář do šatny lístky

Je tu mokro, kňučí papírový kapesník, chce smýt vzhled vody

Smích kolotá pivo v láhvi, Jahve chodí v troskách chrámu

Zpívám s Lady Chatterley’s dotaz, jestli je k mání

Kiks opilé tmy tmoucí se válí v rašelině

Ona, hlava zmatků sebou plácne

Trápil mne kdys, její febris

Aaron hlásí tečku

Elvis Presley

Žije

To budeš koukat

Máš OUTÚTV ve svém smartfounu, u O2 najdeš stanice: 666 ČÉTÉVÉ Pipa 

PRÍMULU teplých děvčat, NÓVU od amerických prasat, perverzit NATIONÁl GEOGRAFIC, FILMBOX a speciál VIASAT na tůře a přístup k účtu OUTÚ TV 

Neplatíš, zapni si moudré O2TV, neb dnes, modrá kráva, rozdává čokoládu

Medium u hrobu správy média, digitál mudrlant a tlamy vykotlaných pantů

Komsomolci Nového věku, Gottvaldovi lumpi a akademici co se moc neučili

Jo, vzpomínám na nemocnici v Dušní, chladničky byly plné, och, další mrtví

Leží pohozeni na hromadě jak v koncentráku, epidemie, pár z tisíce mrtvých

O hodně víc než dovezli okupanti, marxisti mlčeli, dýchám, sice nic neříkám

Ale doma sbalím bubny, odnesu je na půdu, dám kakao a bum ta ta bum, tu

Když naproti vnitrobloku se vykulí nahá Merina, mydlím, fičí byt u emigranta

Na terasu vyjde její nahý chlap, chci také, a půjdu za dívkou co nenosí brýle

A ještě než uteče a nechá mě tu, vezmu sebou bez pouzdra kytaru a i Kryla

Najednou to přijde, bejby dej mi, říkám, dám bejby, šeptají nebesa jejího těla

Můžeš jít se mnou láká vůní, vzpomenu si na patologii, na dědu co ještě žije

Na mámu, zachránila mi život, jak?, Slepice utekla přes plot, i když neviděla

Skoro jsem šel v jejích stopách, mám od ní červenou košili, trhám knoflíčky

Máchnu, jede kočár imaginace, naskočím, bacha barikáda říká kočí

Bílé límečky už drží koně za uzdu, slzný plyn je ve zduchu

Běžíme s mojí novou milou a držíme se za ruce

Prudí prdelatí fízlové s metrovými obušky

Za nimi se mračí samosoudce

Psychopat čeká

Otázky

 

Tak nám upadl koloniální trpaslík, třísknul si, aha

Přikáží páni, naja, abych slepil zednářský symbol

Trápím se, dívala se na něj celá vesnice, uklouzla

Srazila ho na zem, náš velký Ujo a kdo ví co ještě

Možná asi, zas ukradnou Svenskars Černou Bibli

Uf, končí čas bakelitu, žena suší intimissimi tanga

Vášeň Zlatého Věku, úchyláci táhnou do pravěku

Melodie, bojím se října, na Oktoberfestu, v krojích

Až nalité bavorské selky, zas pozvou černé ptáky

Hoši, poďte na pivo, nalijem si ho na dudy, a lízat!

Wow, orgány koupily ostnatý drát, igelitové rakve

Digitální krávy, nemůžu usušit jejich koláče, topit

Cosi závidí, že bychom se mohli ohřát sami, Páni

Válíte se, bědují bílí vrazi, bolí vás záda, necvičíte

Podívej se do zrcadla, bučí dav, ukaž démona

Nemaj, voní ho nemaj řičí, a Ty, kukáješ?

Čekáme, až se ze slzáku pobliješ

V zásobě maj gumovou kulku

Seberou Tě, ukážeš půlky

A já, dám džéz do soulu

Tanec stuhy a ďábla

Pošlapu mu boty

Dám rekviem

A kundalini

Kristovi

 

Ohrada v osvitu satelitu

WOW, el. zavařovačka,
tu koupím u Němců v krámu
Pokladní čumí, krásná ovce z Velínu běží,
tak sexy se potí
Kdepak máte roušku?, chrlí, hýkám, v kapse
Belle, dám ji až mi dáš
Směje se, Belle,
je jí to u prdele, valí se mastná vačka
Otevře vyžranou tlamu, bu bu, já,
dám Ti přes hubu krávo
Pokladní se řehotá, Belle taky,
střílí se u Vás lidi, ptám se a
Platím u kasy lidojedů, fouňa hlídá kameru,
lidé jsou jen ovce
Přibíhá velitel knoflíku zvukové zbraně,
funí jak kanec, volám na něj
Džéz,
džemuji vítr vane pouští,
Černý šerif ochrne
Jdu domů s ozvuky,
příště svolají policii s pouty a pendreky
Fašismus a Křišťálovou noc,
teďka mají moc
Pomatenci

Podzámka a spol.

Sedíme na terase v křeslech pod slunečníky, bez otrockých masek
Pod námi schod Dlouhého rybníka, voda bez kyslíku, flek abstrakce
Na svobodné pěšině naříkají pávi, schovají svá péra, topí apartheid
Kolem dupe šok gorila, poklid kazí její ksicht ublíženého piko debila
Čára je tenká, ido nevěří, že jde jen o normální den, obličeje a vdech
Nikdo si jej nevšímá, provokuje, nikdo mu do rváče lsti oleje nepřileje
Bingo, myslím, ve výběhu s nóbl slepicemi v ohradě se válí krokodýl
Ne, je to jen starý dobrý jelen Kromcl a korzo s pávem, páv a stromy
Až z Ázie, skřípá písek, Slunce vrhá stíny, kohout kokrhá, obří husák
Klapne zobák, husy pění, kdopak je bude drát?, mohla by i maminka
Vidím drahnou dobu, žhaví piliňák, kdesi se hraje hokej, rádio Praha
Děda chodí na hůru, ladí Londýn, kristal marně hledá vtip Masarika
Jdu pro něj do oficíny, chlapi tam melou a čekají až marxisti zblbnou
Tak bylo, jdu z patra plné tmy a ticha, v přírodě se vycvrkat, usnout
Začaly padat elektrické magnety, za koleji čekal kulový blesk, fyzika
Nedával jsem pozor, asi mám boty s gumou, a magnety, jsou špatné
Energie bzučí stejně jak drát, a když čekám na vlak, pantograf křísá
Žhavá koule leze po oceli kolejnice, ochrnu, oči psychotropně vibrují
Ohledávám Vesmír, nesmírné zvíře hýká u lesa, ztrnu jak u medvěda
Konečně jsem dočůral, drak mě opouští, jdu znovu do dřeva a patra
Jsou tři ráno, vše spí, bílý zedník dolévá vodu, míchá ve fance sádru
Světlo leze po obloze
Den čeká

Jahodové pole

Samosběr se hlásí návěštím, legitýme mluví

Tím bych se mohla klíďo živit, pak se ohnula

V plném Slunci mi kulaté ženy zvážily krabici

Trhám sladké Česko, ona, princess plantáže

Rychlá jak na chmelu, já z druhé strany pásu

Tam kde jsou řeky život, v kráse bílých Čech

V centru jahodového pole bych měl být nahý

Běžet do listů řepy, kde selka okopává cukry

Zavolá, prcku schovej prcka, běžím až k Labi

Naproti vidím čokoládovnu, Kmochův Kolín

Strýc veze lidem na zimu dřevo s uhlím

Koně frkají, zkusím Kutnou Horu

Na první volbu chrastí groše

Dík troše štěstí, uvidím i kněze, zachránil mne

Chtěl jsem se pitomý, udat policii v Tatraplánu

Slávek svedl Andělu v krajkách Svaté Barbory

Fízlové, šeptá kněz, tlačí mě na chodník, prsa

Viděl jsem prsa, jo dobrý, mazej kluku domů

Měla ji měkkou otče, jo jo, tak je to správně

Do paměti mne vpustily jahody Slunce

Žena je král okamžiku, tón kytary

Její zajatec rozbimbal rozmary

Všude je dávno a bude

Zvon přiletěl

První třešně

 

Strom v trávě u potoka a právě, rozvědčík špaček

Kujón tu zanechal pár značek, vše pro hlad hejna

Lezu na třešeň, jsem tu dřív než ptáček, směju se

Bliští se cédéčka, trhám si, jím dužinu okolo pecky

Sladké jsou jak rudé rty ženy, lampióny se štěstím

Sny skáčou nahoru k nebi, vše nesou, i slast touhy

Beru z košíku, je plný, Slunce do týlu vpálí značku

Nebe valí magnety, kohout kykyryká, krůta vzlyká

Opatrně, žebř, vibrace, dvakrát se vidím v potoce

Přiletěla Orlice, probrat sousedovy slepice, žasnu

Zas ukáže umělkyně jak trhá peří, mávla do dveří

Rychle foťák, nejdříve se propadla do vzduchu

Pak se vznese a ještě jednou se povznese

Na orbitu hážu po ní jedlé třešně

Žádná fotka, zdalipak příště

Slunovrat a kráska

Jadran na Letné

19.05
Železná tlama otroka Velkého Bratra v parkingu
Je letní čas, tiskne se lístek, kouká se do Slunce
Posílá radioaktivně magnetické kroužky, pohoda
Louda, že?, žena šílí, čekám, kráčí Fučík a kniha
Podáva překlad Bábela, Rudá jízda, jiné povídky
Moudře mi nechá koukat židovkám i do výstřihu

19.15
Africké WéCé, tok moči hledá pravdu mé pravdy
Čeká mne válečný stan a šiky epes dobrovolnic
Dát vše Červenému Kříži, přiznávám se éterická
Co ta špejle?, neboj se, špitla, pojď na židli taťko
WOW anglosasko, kolik vážíš dítě, fóty fajf a Ty?

19.29
EsEmÉs, eMBé je negativní, jde na hru, JanaLet
Nažehlená četa fóty fajf obklopí hlediště, WOW
Očkovaná legitime mává Covid pasem, i Slunce

19.35
Abych se smál, pustí komunál na forbínu frašku
Štěk prostý, sprostý, v druhé půlce 2+2 tleskám
Konzumuji konzum, Slunce zalezlo, vezmu svetr
Ovcím chvíli stíním, jsem beran, hnu krásou čety
Záchranářky jsou ve válce, diváci nevědí, ani já

22.30
Na parkovišti, fronta k zaplacení, jsem poslední
Místní Velký Bratr spí v ohmatané krabici robota
Zoufalá šňůra platících, jde z nich hrůza, WOW
Zůstali jsme dva, já a kudrnatá, okrádal ji tak!
Co budete dělat?, ptám se, já za 40/hod
Ona 100/hod, kouknu, legitime v autě
Chci ji na to přidat, odmítne, co?

22.55
Jadran na Letné vyfučel z hlavy, připomněl mi
Black out, Lockdaun a Fučíka
Ještěže tak a právě teď
Přímo asfalt

Technické muzeum

Jak může otrok ztratit roušku rabů s jedy polymeru
Sehnu se, fičí fuč, kluk z ukradené školy táhne nitě
Čumím, dáš něco lepšího než, jasně, jojem tancuje
Jdeš do muzea?, málo kaček, neva, koupím ti lístek
Běž se podívat na auta a do biáku, dnes je Chaplin
Zítra pan Prokouk, musíš škudlit, pořád tam chodit
Páč, dement vládci Ti závidí, že bys byl koumákem
Jednou starší, jednou školák, tak, zaklapne se kasa
Co budete dělat, až z Davosu zruší papírové peníze
A nebudou cvakat mince, všechno bude dělat robot
Začne bourat zeď naší kultury super blb inteligence
Nevím pane, je třeba počkat co řeknou ČéTé zprávy
Tak jo, čekám až si pomatenci zrádci doktrínu ztvrdí
Až si sami sobě s UISI budou pod sebou řezat větev
Kluku, koukni se na uhelný důl a kopej lesk antracitu
Já jdu na auta, na zlatá léta, na letadla, lokomotivy
U nich stojí svět dětí, údiv, loučení, slzy pocitů
Po louce běží kůň s vlakem, Slunce píská
Nebe je modré mezi mraky El Niňo
Sním o poli plném kopretin
Na nich ženu v bílém
Eňo něéňo

Letenská pláň

 

Jdu ulicí, vítr mele stromy kde jsem bydlel

Hlavou jančí flašinety, bzučí žebra kanálů

Míjím zpráchnivělý kolotoč, vyčítá a pláče

Ach ty tenisové kurty, hledám sobě míček

Bazén za moruší v Kostelní, dětské hřiště

Lampáři chci dýchat plyn z roušky lampy

Půjčí mě tyč tága a háčkem stáhnu světlo

V tu ránu slyším prsk pušky, kulku do skla

Z minulosti je pomsta, zub za válečné zlo

Platanová alej, krása ženy kojí dítě do snu

Je tu Pepík Šarže s tranzistorem z Kosmu

Šach osudu génija v lisu marxistické kaše

Sen, máma nosí uhlí, dí, kup pivo na kašel

Dodá, bude drahý jako mlíko, rudý krachli

Úča dějepisu, nesu tašku, má gala s mašlí

Ona, historie vše opakuje a opakuje, kluku

No tak jo, Účo a šel jsem poprvé pro Čůčo

Kolik je ti klacku, štěk Twiggy prodavačky

Ani nevíš co je francouzák, lízám si strach

Stačí, ucedí prcka a kytara v parku zjančí

Kaštany z Letenského zámečku a terasa

Ohřátá Sluncem pro děťátka a maminky

Na parníku se veze první kus rokenrolu

Dají se koupit z ruky pašované džíny

Antonín slibuje košile dederónky

Zapípal Sputnik a jeho Lajky

Elvis se potácí s horečkou

Nevrátí se, emoce a sny

Zas vládnou zrádci

Drtí svit Měsíce

 

Čertův dům

Moderna

Vlezl jsem do psychotropní boudy mobilního operátora
Globální dům mne vítá slizem elektromagnetických vln
Vibrace roztekly držku u tlustého chlapce v tísni roušky
Bojí se, neví si rady, hledá pomoc “draka vizionáře” vůl
Mačká něco, co by mne mohlo zabít, Amík Kavanaugh
Pláče, leze do palice, čekatel justice Nejvyššího soudu
Tak jako on hledám jazyk v puse, hluchne mi sluchátko
Jsem hluchý, říkám ďáblově děvce, hloupý v nesnázích
Neslyším, ona mne páře přes otáčivé kleště družice
Amazonka je tranzistorový vrah, vnutí co chce
A včera, pošta internetu ten frk potvrdila
Osobní selhání zasadilo na bankrot
Do okna už kouká vlk exekutor
A lichvářská civilizace?
Zloděj dobře spí
Dobře mi tak

Staroměstské náměstí 29.12. 1989

 

Milan Bukovecký

Praha, Staroměstské náměstí 29.12. 1989 večer

• KARNEVAL

Jako déšť parašutistů spadli mladíci s kytarami z nebe

Zpívali písně bardů které zlidověly, počasí milostivé, mínus dva

Potom přišla Evropa, bohatá a inteligentní, vzpříma, šmik

Přes rozstříhaný a poválený ostnatý drát, už toho bylo dost a

Velká tlama náměstí chrastila žulovými kostkami na ženy

V dlouhých kabátech, upíjely z láhví víno zvědavýma očima

• Na klopách placky “ Líbej mě, jsem Češka “

Pořád jsem se ohlížel, jestli mi někdo nevyrve myšlenku, pak

Zvedl dívku na záda, prosadila se za krk, živý periskop

Koho a co vidí, úplně horkou noc červencové pouti, kde jsem

Jako kluk ani nedýchal, a díval se oknem na špičkách

• A ženská lýtka tančila

Sukně, Bože, jaký plápol, pohanský var, byl jsem šťastný

Modré nebe, hvězdy padaly na středověké a secesní baráky

Žluté neónky brázdily objednanou střechu, blískaly foťáky

• Drželi jsme se za ruce

Udýchaně posilovali lidský řetěz “Smím prosit,” špitl jsem, vzal

Do ruky Svobodu, přestože mi valčík moc nejde, točila se a točila

Blonďaté vlasy jí plály, roztáhly se do každé ulice

Sedly si ke každému stolu, nechaly si nalít kávu

• Já šel pěkně domů

Pěšky přes most, nasedl do auta a když jsem se umyl

A vklouzl do postele, měl jsem pocit, že se už tak nebojím

Že mě to nemůže minout, celý ten svět na který jsem tak dlouho

• Čekal

Přesto se mi v hlavě honil hlídací pes, zíral jsem na to

Pokyvoval nevěřícně hlavou, jako muž 

Který vyhrál zčistajasna

• Milión

Pachové stopy Němců

Žena má ve špitálu stres, mi zas smrdí cibule yperitu

Zrovna libí psychopati, volí protentokrát, protektorát

Chvilku a dočasně, přiznejte se, že nechcete očkovat

Nic Vám neuděláme, zvedněte ruce, falešní hrdinové

Auvejs, stres fízla mlátí před dítětem ženu bez roušky

Kamera švenkuje na obět, objímá ji liberální fašizmus

Zbyteční obhajují zbytečné, ne statečné, jak Marxovy

Koně dobře buší, nutnost kmene, kapsy teo-marxistů

Jejich vizionář Rothschild, pokladník Internacionály

Fanfáry, to co nás bije, jestli lidi nezabije, tulipáni

Haló, balerína z La Scala kde asi večer tančí

Snad ne na náměstí Piazza Loreto

Tam kde visí Ádův Mussolini

Kdopak jej asi stvořil?

Na tenkém ledu

Půlnoc, kolaborant spí, čekám ženu, pádí z práce
Žuchne do sedadla, krátce, dneska to bylo peklo
Pak jsme se drhli lihem, byla’s nahá?, já stará?, ji
Ji nebo jo? jo!, tak povídej, je to válka!, skafandry
Igelit smrdí, těžké spánky, vrní ventilátor, vrtulník
Veze smrt, víš, to s tím lihem, Remarqueův Ravic
Zabil gestapaka, celý se myl lihem, teď vím proč
Je to normál Bejbi, rolling, teče brek, dáme čaj
Vaj vaj, leží tam Cikán, přivezli ho z holobytu
Pustíme si jejich desku, vášeň s cimbálem
Kůň na heliportu zasejc rozfrká oblouk
Vítězný a pel Apolinairova mostu
Bacha, líh vysušuje pokožku
Dáš masáž slzou?
Ji, asi jo, kluku
A alkohol

Nad Českem

V satelitu Střední Evropa, bublá noon sféra v touze žít

Davo-elitární Mašíbli tlačí ovce v paktu s Němci, směs

Vibruje, skon Západu levituje, vědci ví co bude, to oni

Nejen nás, zabíjí sami sebe, bič hry o dobru brzy končí

Šachy lidojedů táhnou plošně koho seknout a koho ne

Pak tamty, myslí tyhle ovce, že Nudistka své neoddělá

A ani, že dvě třetiny nás, je prostý smrad a pravé číslo

Co Americký sen?, 220 jich zařve, a média, jsou idioti

Tlačí čas a Oni, pošahané a zažloutlé hlavy s bludy

V Jeruzalému už kope Mesiáš Molochovi hrob

Na kopci Chrámová hora, náboženství válčí

Ještě nehoří fanatické a staré knihy

Chrastí nám ožrané kosti

Straší Svět

Apartheid

 
23.01
Plesk, červený blesk pouliční umělé inteligence
Mi vtlačil oči do podbřišku, drzý jel v lockdownu
Šrotuje hlava, vytáhne si stanné právo okupace
Ruský vojáček zaklekl ve tmě Jungmanovy ulice
Prst na spoušti Péergéčka, brzda auto rozklepe
Cápla puška do nebe ve světle modrého majáku
Što ty, davaj bumagu, dám glejt Červeného kříže

23.25
Plesk, znovu robot v tom koncentráku, UI, našla
Králíka, kolem omrzlá tráva, a ta hlava a blivajz
Davos, muž bez koulí, ženy stelné krávy, Němci
Film a digitální smrad, ejchuchu prd ve vzduchu

23.40
Plesk, teomarxisti jsou v tunelu Blanka, vagína
Jinak normální, dnes nenormál, Bozi Mamonna
Bída dneška, pazoury bílé mafie bez Hipokrata
Sbohem beatles a postel Brigitte Bardot

America first

Kocour

U malíře bydlela abstrakce a zrzavý kocour
Moše Šagalcov
V obýváku na otomanu vyhlížel Mistra a jeho exprese zmíněný tygroš
Když umělce navštívili Fauvisté, u nebe
pokoje mňoukla zmíněná šelma
Za moment se na Pavla Smolíka v křesle
snesla magie imaginace, a
Rákoskou na kubismus, společně upekli krásno malby v malbě
Potom přišli za uměním Surrealisté, popíjeli kávu, meditovali světlo
Vůně nápoje stoupala ke stropu a pára marně hledala na ploše vzhled
Dnes u malíře zůstala jen éra abstrakce  
Chagall zemřel na Paříž a Vitebsk
V rohu čekala zoufalá pohovka
Také jsem na ní poposedal
Někdy mě seknul a teď
U malíře Smolíka
Bloudí stesk