Most končil na oblouku gravitace
ON, připojil ponton ve spoji kolíky
A pokračuje jakoby se nic nedělo
Až na hvězdu Galaxy, je čas lovit
Pupíkům, králíky ve vysoké trávě
Jejich ÍQ a ÉQ, upečou na divoko
ON, skřet singl, i boss marketingu
Řezník elity, si stahuje na stínítko
Jejich kůži Boží megainteligence
Flóra čeká jeho chybu, lapne ho
Usmaží a rozhází kosti na Zem
Se vzkazem do budoucnosti
Beznadějně zvrhlé moci
Křišťálovou kouli
Autor Milan Bukovecký

středa 23. listopadu 2016
neděle 20. listopadu 2016
Tanec
Podél kanálu cválají bílí koně, hoří plameňáci
Čeří moře i jiní ptáci, kola auťáku zuří v písku
Oranž na obloze líně žhne, tisknu list vavřínu
Na vratech než prsty uvaří silice, končí cesta
Někdo tu má svatbu, a metla Měsíce se vrací
Ženich nemá benzin, z nádrže mi cucá Shell
Nevěsta lepí na nebe pel, muž vidí na postel
Tango Argentino, kroky, záklon, mlha v očích
Pluží na olšová prkna, také si vyvětrám pérka
Svírám Tě, vím, já a Ty, jsme tu i do trampoty
Končím ploužákem, spolu dáme správný test
Tanči, beru si od Tebe věc, jeden zbožní fetiš
Nohama tu kreslíš budoucnost, fajn o životě
Znovu Ti plameňáci, lajna auta, barvy flóry
Když uprostřed fauny leží disk z Faistu
Tuhnu, je o jsoucnu, házím jak pivot
Letí, není to hra jen pro dva
Skáčeme a dá nám zabrat
Plot jménem Listopad
Čeří moře i jiní ptáci, kola auťáku zuří v písku
Oranž na obloze líně žhne, tisknu list vavřínu
Na vratech než prsty uvaří silice, končí cesta
Někdo tu má svatbu, a metla Měsíce se vrací
Ženich nemá benzin, z nádrže mi cucá Shell
Nevěsta lepí na nebe pel, muž vidí na postel
Tango Argentino, kroky, záklon, mlha v očích
Pluží na olšová prkna, také si vyvětrám pérka
Svírám Tě, vím, já a Ty, jsme tu i do trampoty
Končím ploužákem, spolu dáme správný test
Tanči, beru si od Tebe věc, jeden zbožní fetiš
Nohama tu kreslíš budoucnost, fajn o životě
Znovu Ti plameňáci, lajna auta, barvy flóry
Když uprostřed fauny leží disk z Faistu
Tuhnu, je o jsoucnu, házím jak pivot
Letí, není to hra jen pro dva
Skáčeme a dá nám zabrat
Plot jménem Listopad
Delta
Šel jsem k řece, po schodech dolů, k náplavce
Viděl otužilé plavce, uplavaly s nimi moje časy
Kdesi, v oparu mlhy šla si, katapultovala´s vlasy
Až do delty Neretvy, vzpomínám kluka cvoka
Šel za řasami, jak zrcadla ve Slunci, šajnilo listí
Tam nahoře, sonické oči družice, hlídaly v ústí
Zkusím to zaplašit, to ta melta v reminiscenci
Z dálky cítím známou vůni, letí s kusy vzduchu
Čekám ještě rty, konturu rtěnky, obrysy těla
Chci, aby ses chvěla, až přijdeš z konce mola
Seberu všechny ty vlasy, dám Ti je pod čepici
Z krabice starý chleba, hodíme labutím
Zrovna přistávají
Viděl otužilé plavce, uplavaly s nimi moje časy
Kdesi, v oparu mlhy šla si, katapultovala´s vlasy
Až do delty Neretvy, vzpomínám kluka cvoka
Šel za řasami, jak zrcadla ve Slunci, šajnilo listí
Tam nahoře, sonické oči družice, hlídaly v ústí
Zkusím to zaplašit, to ta melta v reminiscenci
Z dálky cítím známou vůni, letí s kusy vzduchu
Čekám ještě rty, konturu rtěnky, obrysy těla
Chci, aby ses chvěla, až přijdeš z konce mola
Seberu všechny ty vlasy, dám Ti je pod čepici
Z krabice starý chleba, hodíme labutím
Zrovna přistávají
Advent
Obzorem září kulisa Hradčan
Osamělá rozhledna Petřína
Blbá židle podřízne Sovovy mlýny
Ou, to Novotnou lávku laská jez
Starým náměstím zavoní kaštany
Jednou, říkám, a loupám slupku
Skoro jak pečený brambor v nati
Ale hryžu jinak, foukám do svařáku
Prší, kapky jsou jak ženské doteky
Úžasné, vlahé, nikdy je nesmyju
Osamělá rozhledna Petřína
Blbá židle podřízne Sovovy mlýny
Ou, to Novotnou lávku laská jez
Starým náměstím zavoní kaštany
Jednou, říkám, a loupám slupku
Skoro jak pečený brambor v nati
Ale hryžu jinak, foukám do svařáku
Prší, kapky jsou jak ženské doteky
Úžasné, vlahé, nikdy je nesmyju
Step
Vysokou trávu zapálily žluté šaty bosé ženy
Na úplné rovině, ji namočil déšť prsty heny
Byla jak vůně potravy, vjela do pouště mysli
Tratila kyslík, sandál v ruce, odraz tůně vody
Měla mokrý důvod, když běžela k usedlosti
Svést mě, přivázat s koněm ke stromu slasti
Spadly jí šaty, na obzoru tekly slámy z duhy
Rozpustila pouhý, uzel vlasů, žluté jak step
Na pult klepala sestra krásy
Budu o tom zpívat
Na úplné rovině, ji namočil déšť prsty heny
Byla jak vůně potravy, vjela do pouště mysli
Tratila kyslík, sandál v ruce, odraz tůně vody
Měla mokrý důvod, když běžela k usedlosti
Svést mě, přivázat s koněm ke stromu slasti
Spadly jí šaty, na obzoru tekly slámy z duhy
Rozpustila pouhý, uzel vlasů, žluté jak step
Na pult klepala sestra krásy
Budu o tom zpívat
Tobě, řeknu o Tibě
Říkal jsem jí Tiba, ve vojenském, s ahojkou na stranu
Jak jsem ji líbal v tramvaji, jela s kopce, dolů a koleje
Čekal jsem, až led je poleje a tramvaják pohodí písek
Teď, teď to shodí, musí brzdit, Tibo, je to vzrůšo, Šíšo
Elinka se třásla, plošina, madlo, pak jsme skočili, tak
Fláknul jsem sebou, ona na mě, špatně, spadl na ní
Tramvaj zvoní, a koleje, až někdy zas led je poleje
Pojedu s Tebou
Jak jsem ji líbal v tramvaji, jela s kopce, dolů a koleje
Čekal jsem, až led je poleje a tramvaják pohodí písek
Teď, teď to shodí, musí brzdit, Tibo, je to vzrůšo, Šíšo
Elinka se třásla, plošina, madlo, pak jsme skočili, tak
Fláknul jsem sebou, ona na mě, špatně, spadl na ní
Tramvaj zvoní, a koleje, až někdy zas led je poleje
Pojedu s Tebou
Třicátého prosince 1977
Celých 822 dní šlapu na té dlouhé chodbě
Jdeš proti mně, vrtíš se po těch schodech
Tepané zlato Ti přešlapuje mezi prsy
Pohladil jsem Tě až do mokrého klínu
Ó Evropo, betonová sílo, ty monstrum
Jak je mi špatně z Tvých vyučenců
Řídil jsem pomyslný taxík, pokřikoval na rádio
Zpívala Joni Mitchell, říkal jsem, ať nasedne
Ať nechá na pokoji piloty z British Airways
Grilovaná žebírka z chicagské restaurace
Oblíkne si kalhotky a tričko z leknínů
Ale to už mávala nabalená děvčata z práce
Nasedala poštípaná vánočním mrazem
Olízla se, takový jsem měl strach o jejich rty
„Tak se dneska namažeme," řekla, šťouchala mě
Šéf už svítil, parkoval jsem, registroval holky
Mistrné zadečky se vrtěly při zaklapávání pojistek
"De muž, kterej nikdy neplakal, de pozdě do práce.
Do štvrtýho patra de. Nazdár!" pokřikovali vrátní
„Dobrý den," odpověděl jsem, šlápnul na první schod
A věděl, že mýdlový princ jde poroučet 160 lidem
Otočil se, skrz vestibul čuměla betonová pixla
Obrovské sklady, strašná kurva práce
Z úst mi pršely miliony kapek citu
Narodil jsem se běženci z Podkarpatské Rusi
Čekám, až mě tam někdy vezme
Děvčata zahákují dřevěně putny na ramena
Voda jim šplouchne nad obruče
Potom přijdou skvělé rýmy roku 1922
A Isadora Duncanová zatančí nahá
Na kašmírových šátcích
Internacionálu
Pak bylo poledne, měl jsem červené fleky na tváři
Volal matce, přál k Novému roku
Na stole jí kouřila houbová polévka
"Dobrou chuť mami. Už můžeš maso!"
V kantýně nemusel říkat: „Pusťte to nahlas."
Hráli: Oči čornyje, kak Kalifornyje
Tak chraplavý kornet Armstronga bečel
I vrátní, dřívější bachaři natahovali uši
„Přál jste si?" řekla černovlasá Slovenka
„Španělský víno s bejkem."
Až po mně šlehla očima, taková láce
Ale i od té lahve mě odtrhli
Zase jsme na někoho zapomněli
Na chlapa a jeho čtyřicet let u sortimentu
„Hele, ste blbej, nebo co? To je pro mě?" ptal se stydlivě
„Kdepak, já. Já sem jenom pošťák pro transistorák!"
„Dík! To je makačka, co? Tady je to hotovej lágr," řekl Venca
Plkám: „Nechte toho. Tak to musí bejt. Já Vás lituju. Nazdar!"
Šel jsem dál, jehličí Vánoc začalo opadávat
Holka v prvním patře mi dala francouzáka
Tancoval jsem s ní Holanďana
Vykopával nohu pěkně vysoko
Sádlo mi kapalo přes pásek
Kolem se míhaly mladé i starší žáby
Potrhané těžkou prací
Styděl jsem se za to
Nemohl jsem jim pomoci
Cinkal si s nimi o sklenice
Byl na měkko, navzdory tomu
Že mě některé neměly rády
Fascinovaně jsem koukal na běžící kotouč magnetofonu
Miláček zpíval
„Už dávno nejsi dítě!“
Jdeš proti mně, vrtíš se po těch schodech
Tepané zlato Ti přešlapuje mezi prsy
Pohladil jsem Tě až do mokrého klínu
Ó Evropo, betonová sílo, ty monstrum
Jak je mi špatně z Tvých vyučenců
Řídil jsem pomyslný taxík, pokřikoval na rádio
Zpívala Joni Mitchell, říkal jsem, ať nasedne
Ať nechá na pokoji piloty z British Airways
Grilovaná žebírka z chicagské restaurace
Oblíkne si kalhotky a tričko z leknínů
Ale to už mávala nabalená děvčata z práce
Nasedala poštípaná vánočním mrazem
Olízla se, takový jsem měl strach o jejich rty
„Tak se dneska namažeme," řekla, šťouchala mě
Šéf už svítil, parkoval jsem, registroval holky
Mistrné zadečky se vrtěly při zaklapávání pojistek
"De muž, kterej nikdy neplakal, de pozdě do práce.
Do štvrtýho patra de. Nazdár!" pokřikovali vrátní
„Dobrý den," odpověděl jsem, šlápnul na první schod
A věděl, že mýdlový princ jde poroučet 160 lidem
Otočil se, skrz vestibul čuměla betonová pixla
Obrovské sklady, strašná kurva práce
Z úst mi pršely miliony kapek citu
Narodil jsem se běženci z Podkarpatské Rusi
Čekám, až mě tam někdy vezme
Děvčata zahákují dřevěně putny na ramena
Voda jim šplouchne nad obruče
Potom přijdou skvělé rýmy roku 1922
A Isadora Duncanová zatančí nahá
Na kašmírových šátcích
Internacionálu
Pak bylo poledne, měl jsem červené fleky na tváři
Volal matce, přál k Novému roku
Na stole jí kouřila houbová polévka
"Dobrou chuť mami. Už můžeš maso!"
V kantýně nemusel říkat: „Pusťte to nahlas."
Hráli: Oči čornyje, kak Kalifornyje
Tak chraplavý kornet Armstronga bečel
I vrátní, dřívější bachaři natahovali uši
„Přál jste si?" řekla černovlasá Slovenka
„Španělský víno s bejkem."
Až po mně šlehla očima, taková láce
Ale i od té lahve mě odtrhli
Zase jsme na někoho zapomněli
Na chlapa a jeho čtyřicet let u sortimentu
„Hele, ste blbej, nebo co? To je pro mě?" ptal se stydlivě
„Kdepak, já. Já sem jenom pošťák pro transistorák!"
„Dík! To je makačka, co? Tady je to hotovej lágr," řekl Venca
Plkám: „Nechte toho. Tak to musí bejt. Já Vás lituju. Nazdar!"
Šel jsem dál, jehličí Vánoc začalo opadávat
Holka v prvním patře mi dala francouzáka
Tancoval jsem s ní Holanďana
Vykopával nohu pěkně vysoko
Sádlo mi kapalo přes pásek
Kolem se míhaly mladé i starší žáby
Potrhané těžkou prací
Styděl jsem se za to
Nemohl jsem jim pomoci
Cinkal si s nimi o sklenice
Byl na měkko, navzdory tomu
Že mě některé neměly rády
Fascinovaně jsem koukal na běžící kotouč magnetofonu
Miláček zpíval
„Už dávno nejsi dítě!“
Ameriko, poslouchám Tvé rádio
Vzpomínám, čekám na poště, držím zelené peníze
U stolku vstává dívka, vyplnila formulář pro verbíře
Jsem na řadě, pošťák se omluvil, srovnal si kravatu
Usmál se na Latinos, přednostně ji vzal, jo, žoldnéře
Za dveřmi tlačí horká prérie, chci jen kartu na telefon
Pohledy a známku do Evropy, padá tam sníh, Páni
Sebevražedně jdu cestou bez chodníků, pro ten dar
Komunikace, Ej Tý and Tý, haló, bejby, říkám ženě
Dej mi tělo, včera byl hurikán, rozbil bankéřům skla
Zrovna tiskli peníze, když odřel lak Kadilaku s rohy
Zapálil chudákům Pontiaky, buzíkům růžová Porše
Hele, viděl jsem hloupou holku, pošlou ji do války
Hrůza, prosím Tě, řekni mi, co máš na sobě, hořím
Úplně shořím, než se dostanu k Tobě, hladím dolar
Na cestu, nedám ho Číňanovi, ve fast fůdu, koupím
Cé déčko, kde bude všecko, poušť a rádio Dallas
Ameriko, všechny lodě k tobě plavou, září žoldáku
Mám kusy bodláku v guláši, galimatyáš z preclíku
Hloupě se ptám sám sebe, Žoldáku, krev za ropu?
Mami
U stolku vstává dívka, vyplnila formulář pro verbíře
Jsem na řadě, pošťák se omluvil, srovnal si kravatu
Usmál se na Latinos, přednostně ji vzal, jo, žoldnéře
Za dveřmi tlačí horká prérie, chci jen kartu na telefon
Pohledy a známku do Evropy, padá tam sníh, Páni
Sebevražedně jdu cestou bez chodníků, pro ten dar
Komunikace, Ej Tý and Tý, haló, bejby, říkám ženě
Dej mi tělo, včera byl hurikán, rozbil bankéřům skla
Zrovna tiskli peníze, když odřel lak Kadilaku s rohy
Zapálil chudákům Pontiaky, buzíkům růžová Porše
Hele, viděl jsem hloupou holku, pošlou ji do války
Hrůza, prosím Tě, řekni mi, co máš na sobě, hořím
Úplně shořím, než se dostanu k Tobě, hladím dolar
Na cestu, nedám ho Číňanovi, ve fast fůdu, koupím
Cé déčko, kde bude všecko, poušť a rádio Dallas
Ameriko, všechny lodě k tobě plavou, září žoldáku
Mám kusy bodláku v guláši, galimatyáš z preclíku
Hloupě se ptám sám sebe, Žoldáku, krev za ropu?
Mami
čtvrtek 17. listopadu 2016
Picollo
Koflík kávy byl větší než největší Měsíc
I DC 3 biblické civilizace bylo nejmenší
Mohla jsi za to ty, máš šaty jiné kultury
Za okny prosvětlená i pouličními světly
Vlak podpovrchové dráhy přivezl světy
Šála z lamy vlála, vláčíš s ní po asfaltu
Jdeš a než projdeš kvaltem skrz dveře
Tak já, skoro jak povaleč v baru pískám
Hned přiznám, že se mi po tobě stýská
Těším se do biopole, které máme doma
Co dáš bejby, co spolu, dám co Ty máš
Pořád zavíráš oči, když líbáš
Ano, je to něha a houpá
Nejsi skoupá
Žiju
I DC 3 biblické civilizace bylo nejmenší
Mohla jsi za to ty, máš šaty jiné kultury
Za okny prosvětlená i pouličními světly
Vlak podpovrchové dráhy přivezl světy
Šála z lamy vlála, vláčíš s ní po asfaltu
Jdeš a než projdeš kvaltem skrz dveře
Tak já, skoro jak povaleč v baru pískám
Hned přiznám, že se mi po tobě stýská
Těším se do biopole, které máme doma
Co dáš bejby, co spolu, dám co Ty máš
Pořád zavíráš oči, když líbáš
Ano, je to něha a houpá
Nejsi skoupá
Žiju
čtvrtek 10. listopadu 2016
Pavučina
Plán pro dnešek, najdu Tě
Pomocí Boha i ruce perutě
Osaměly v domu na poušti
Nahatá Sahara noc spouští
Černě kulisy hor, osíří nebe
Větrný mlýn zavrzá krásou
Zatuhnul v pavučině, věští
Hledáš štěstí, jeho spásné
Pouto, na něj sáhneš, točí
Je svět a zotročí Ti energii
Zapátráš, co košilka skryje
Všechno, co se do tě vryje
I do mysli, smysly na prsa
Symboly, kde složíš hlavu
Pomalu a zticha, je měkká
Ten pocit nekonečna, cíle
Zdá se, že co plánuješ
Ujdeš míle a najdeš
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)