Byla to televize

Dva roky zpět, sedím v prachu silnice nahý a ztopořený
Halucinace na pangejtu, čáry máry z bůstru proti Covid
Nade mnou stojí plukovník, akademičtí řezníci z televize
Rudí absolventi školy Hostounu, začli kecy strašit Čechy
A s novináři učit, jak hezky sbírá chladírenský vůz mrtvé
Bílý plášť, bílé svině, nebyli to chigurgové, byla to pakáž
Prachy, něco jako nucená transformace sebe, ne Mars!
Vracím se zpátky podél manželčina pole, Slunce zapálí
Slámu, plave vzduchem, oblékám si klůcek běžce, hlava
Bolí, běžím domů a než to najdu, nadávám na pašeráky
Spolknu dva prášky, třepu se jestli to zabere a pak
Až do půlnoci jedu autem, jo to tak, houstne
Pěkně vymyšleno, ráno i v rádiu
Žvaní bílí vrazi, ne to Franta
Zelená banda, fest přiblblí
Hodíme na ně 3 lopaty
My, oběti, sami sobě
Kytaru dovalíme
A blues

Nezapomenem

 

Matka

Do zimy se nám narodila, před sto dva lety
Pak 1946 vykřičela syna s blánou na hlavě
Ještě krásné sestry a drsný život sem tam
Tunelem rudé bandy, fest nesla tíhu rodiny
Jezdíme za ní, a nevrátíme jí, co nám dala
Ani vesnice a její pot na ní, babičku a dědu
Koncem Art Deca, hoří stohy, na poli mne
Oni vychovali, byli vzpurní, než je spolkly
Nové spolky, tribuny a rudé prapory
Nedočkali se, až jim spadly huby
Aby se s pomatenou hvězdou
Zas vrátily, lhaly a rozervaly
Náš Svět, Mami
Bůh s námi

 

Záchranář

 
Pospíchám z bazénu, časová tíseň, někdo je v sauně
Byl jsem tu drahnou dobu sám, sedí tam Top známý
Neví že jsem hluchý, rozpovídám se, mlhavě kraksne
Nevím a pokračuji, omlouvám se, jasně kolabuje, né
Děsím se, pak jej z horka vytahuji, dech biče z dřeva
Opaluje, jsme nazí, slibuji, pomůžu, tlačím do sprchy
Je tuhý jak socha na pangejtu, na kachlících zachrčí
Had smrti, polonahý žádám někoho ze špitálu, přijde
Vracím se, jemu oznamuji, je pořád ztuhlý v křeči, he
A mele něco, že chce ještě ženu, vidět louky, Slunce
Zmizím celý mokrý, ve špitálu vyzvedávám legitýme
A ohlásím, co se stalo, jak to že jsi mu nezvedl nohy
Řekla, to se nezapomíná, ani po 54 letech, chlapče
Zmrzle koukám, protože to vím a na to zapomínám
Na měsíc a jeho stříbro, ještěže máme pod ním
Bydlo, že máme děti a jejich děti, jejich rozum
Souhlasí s tím že koupíme nepopsaný hrob
Začínám vybírat na ně, jasně že básně
Ony ztuhly, nebudou tam truhly, jen
Ten popel a první věty od Boha
Blues o životu záchranáře
Deset nejdelších dnů
I jiné z života
Ámen

 

CUKROVÁ ZEĎ

 

 CUKROVÁ ZEĎ